Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+

Zpráva

Crifodo · #1 Příspěvek od **Crifodo** » 23 zář 2022, 20:12

Zajímavý referát o počítači(ích) sond Voyager, hardwaru ale hlavně koncepci.
Za nejšťastnější považuju tehdy skvěle vyřešenou vlastnost jménem rekonfigurovatelnost.

https://www.youtube.com/watch?v=H62hZJVqs2o

sis2 · #2 Příspěvek od **sis2** » 23 zář 2022, 20:53

Jo, je to něco zcela mimořádného a stěží opakovatelného i z hlediska spojařského. Sondy mají parabolickou anténu Ø asi 3,7 m (směrovanou k Zemi s přesností asi 0,2 °) a s pouhými 28W výkonu palubního vysílače komunikují se Zemí. Vědecké informace a záznamy obrazu se přenáší směrem k Zemi v 8 GHz pásmu rychlostí 21 kb/s při šířce pásma asi 100 kHz, informace o stavu zařízení na sondě v pásmu 2 GHz rychlostí 40 b/s. Povely ze země se vysílají také v pásmu 2 GHz rychlostí 16 b/s současným vysíláním tří stanic systému Deep Space Network, umístěných v USA, Austrálii a ve Švýcarsku.
Voyager 1 je ve vzdálenosti zhruba 24 miliard km, vysílaný rádiový signál ze sondy putuje k Zemi přes 20 hodin. V2 je na trochu jiné dráze a má za sebou skoro 20 miliard km...

#3 Příspěvek od **EKKAR** » 23 zář 2022, 21:30

A hlavně je to ukázka toho, jak se to dá udělat POŘÁDNĚ - neboli pro jistou "malomoc" absolutně nedostižitelná věc ...

Artaban001 · #4 Příspěvek od **Artaban001** » 24 zář 2022, 00:13

https://voyager.jpl.nasa.gov/mission/status/ jestli jsem to dobře pochopil, tak je to aktuální stav obou sond.

Crifodo · #5 Příspěvek od **Crifodo** » 24 zář 2022, 07:12

sis2 píše:současným vysíláním tří stanic systému Deep Space Network, umístěných v USA, Austrálii a ve Švýcarsku.

Současné soufázové vysílání na 2 GHz ze tří stanic na různých kontinentech? To asi ne.

Neví někdo víc o technologii "drátové paměti" odolné radiaci, o které se v referátu mluví?

PCmaniac99 · #6 Příspěvek od **PCmaniac99** » 24 zář 2022, 07:19

drátová paměť

sis2 · #7 Příspěvek od **sis2** » 24 zář 2022, 11:26

Ne současné soufázové vysílání. Stanice jsou na zemském povrchu zhruba po 120 °, tak aby bylo možné nepřetržité udržování spojení během otáčení Země. V Evropě jsem se seknul, ta stanice není ve Švýcarsku, ale ve Španělsku.
A ještě jedna zajímavost ohledně kompenzace Dopplerova jevu. Protože Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 km/s a navíc se otáčí kolem vlastní osy rychlostí 0,5 km/s, je nutné při velice "úzkopásmové komunikaci" kompenzovat značné kmitočtové odchylky, vznikající uvedeným pohybem Země vůči sondě v průběhu roku a v průběhu dne. Navíc rychlost sond se měnila, jak se využívala gravitace velkých planet při "nabírání další rychlosti" a ohýbání trajektorie v průběhu mise - zhruba v rozsahu 12km/s až 60 km/s. Původně měl odchylky vyrovnávat automaticky dolaďovaný přijímač sondy, ale u Voyageru 2 přestal příslušný obvod fungovat už v roce 1978, takže od té doby se musí "protikompenzace Dopplera" počítat a dělat na straně Země.
A jak vidno, stále to funguje...

Artaban001 · #8 Příspěvek od **Artaban001** » 24 zář 2022, 11:50

Mě spíš fascinuje ta "mechanika kolem" - servomotorky pohybu kamer a magnetopásková paměť. U toho magnetofonu budiž, může být hermeticky uzavřený v prostoru s plynovou náplní, ale jak je to u těch pohybových serv. Jak je řešený pohon v podmínkách vakua a nízkých teplot? - Zvolili motorky s komutátory, nebo už tehdá měli bezkartáčkový. Pamatuju si, že v nějakým dokumentu o Lunochodu, řešili ložiska v podmínkách vakua.

lesana87 · #9 Příspěvek od **lesana87** » 24 zář 2022, 18:24

Drátová paměť byla v práci ve starým japonským drátořezu. Když onemocněla, tak jsem zrekonstruovaný firmware nahrála do flash a tu drátovou paměť mám ve skříni. Klidně můžu nafotit, je to takovej kobereček z barevných drátků.

h_honza · #10 Příspěvek od **h_honza** » 24 zář 2022, 19:10

Podle popisu to bylo také registrové pole (scratch pad) v Tesle 200. Říkalo se tomu tenkovrstvá paměť, takže si nejsem úplně jistý. Byla to výroba Honeywell Bull, nikoliv místní. Hromada analogové elektroniky okolo vyžadovala neustálou péči a stejně byla příčinou problémů. Doba cyklu 556ns byla asi moc na hraně. Stejná paměť byla v obvodech ochrany hlavní paměti (mezi procesy). Tu jsme raději vypnuli, běžný operační systém byl stejně jednoprocesový. Teprve, když se paměť nahradila několika deskami se 7489 (z Rožnova), nastaly nám technikům lepší časy. Jestli to na Voyageru chodí dodnes, potlesk!

kulikus · #11 Příspěvek od **kulikus** » 24 zář 2022, 20:37

Artaban001 píše:..., ale jak je to u těch pohybových serv. Jak je řešený pohon v podmínkách vakua a nízkých teplot? - Zvolili motorky s komutátory, nebo už tehdá měli bezkartáčkový. Pamatuju si, že v nějakým dokumentu o Lunochodu, řešili ložiska v podmínkách vakua.

Pro vakuovou techniku se vyrábějí samomazná ložiska bez tuku. Pro pohon do vakua bezkomutátorové motory tj. krokové motory nebo na střídavé napětí. Ale mají důkladněji řešený odvod tepla.

petula · #12 Příspěvek od **petula** » 17 led 2023, 01:13

nevím jakou měl plánovanou životnost stolní kalkulátor HP9825A, vyráběný v roce 1976, ale mé dva exempláře těchto kalkulátorů stále fungují a počítají ... už celých 45 roků.

sis2 · #13 Příspěvek od **sis2** » 06 srp 2023, 12:36

Povedlo se, síť DSN zvýšeným výkonem dosáhla na 19 miliard km vzdálený Voyager2, ten opravil nasměrování hlavní paraboly, a po pár dnech znovu normálně komunikuje se Zemí!