Tak jsem se k tomu konečně dostal...
Můstek OK, ale zjistil jsem zkrat na C2, tak jsem ho vyměnil.
Dal jsem tam pojistku (2A, jinou jsem nenašel) a zapnul - rána a smrad - shořelo jedno MBA, kondíky C2, C3, C4 se tvářej, že jsou šluslý.
Tak jsem to zvrtal - nenapadlo by mě, že celkem malej rozdíl na pojistce může mít tak zásadní dopad.....
Ono bejvá dobrým zvykem rozpojit desky nebo jednotlivé části. Pak oživit zvlášť zdroj a zkusit ho s umělou zátěží. A zvlášť zesilovač z laboratorního zdroje s proudovým omezením. Nebo do napájecí cesty po odzkoušení zdroje vložit aspoň žárovku.
Větší pojistka to nezpůsobila. Ta jen trochu později zareagovala. Pokud se prostřelily C2,C3,C4, pravděpodobně to vzalo i T1 a usměrňovač nemohl už před tím být OK. Udělat to mohlo nejspíš střídavé napětí nebo přepólování.
Naposledy upravil(a) ransom dne 24 dub 2023, 19:55, celkem upraveno 1 x.
Odpojit a testnout T1 snad můžeš? Pak zkusit usměrňovač bez filtračních kondů, pak připojit kondy, změřit na nich DC napětí. Pak zjistit jestli funguje druhá větev zdroje, čili napětí na C3 a cca 16V na zenerkách. Pak zapojit zpátky odměřený T1 (minimálně zkontrolovat betu) ale nepřipojovat následující obvody za emitorem.
Zbylou elektroniku nejlíp z laboratorniho zdroje. Pro začátek zvlášť konec a zvlášť zbytek, oboje začít s omezením na cca 200 mA.
Edit:
Když o tom tak přemýšlím, jak jsi došel k tomu, že jsou kondy zkratované? Byly odpojené? Pokud ne, tak měříš zkrat něčeho jiného.
Švába mohlo odpravit přepětí. A to by uměl buď proražený T1 nebo obvod v jeho bázi se zenerkami. Ono to je celé poněkud nešťastně navržené.
Zdravím, dávám dohromady starou B73 a doslechl jsem se, že existuje STL model pro 3D tisk krytu páskové dráhy. Nemá ho tady nějaký nostalgický dobrodinec ? Nebo bych ani nepohrdl přímo krytem originálním.
Navážu na už starší zmínku v tomto vláknu, o kazeťáku RQ203. Získal jsem ho nedávno, po vyčištění a výměně síťové šňůry zbyla jediná závada, oxidované kontakty relátka přepínajícího napájení síť/baterie.
Jinak všechno OK, plasty, hlavy, motorek, řemínky, přítlačná kladka, potenciometry.
Půlstoletí stará spotřebka s germaniem, s množstvím elytů, je funkční, s ohledem na morální zastarání plně použitelná. Tak se vyrábělo. Jediný útok kutila se zaměřil na svéráznou vestavbu DIN konektoru.
Ten RQ203 se u nás objevil v prodeji současně s á trojkou, nějak 1968 - 1969, tedy v době, kdy se kazety musely nakupovat v Tuzexu, protože za koruny nebyly. K RQ203 byla přibalená jedna asi dvacetiminutová demokazeta a, kdo sehnal aspoň jednu šedesátku, byl king. Ještě znám dva, u nichž se po jednom kousku povaluje.
Vypadal zajímavěji, než A3, nebyl o mnoho dražší, zvuk z vestavěného reproduktoru zněl lákavěji, automatika, to bylo tehdy něco.
Teprve později jsme přišli na to, že jedinou předností RQ203 je design, robustnost a blbuvzdornost. Kolísáním se rovnal Startu, s kmitočtovým rozsahem to nebylo lepší (podporoval fantazii, kdepak nějakých prospektových 10 kHz: kmitočty nad asi 8 kHz bylo nutné si domyslet), odstup s automatikou těžko posoudit, ale taky byl dost hanebný, rychle žral baterky, které se taky někdy nedaly koupit.
Proti tomu byla A3 hifi. Ale vypadala levně, měla moc knoflíků a sama o sobě neměla tak "příjemný" zvuk. Přes vnější zesilovač ale hrála o několik koňských délek lépe.
Nemůžu si pomoct, ale mně ten National nekolísá, nahraný kazety Supraphon hraje tak nějak normálně. Dokonce je v příslušenství původní mikrofon s tlačítkem pauza. Asi je konzervativněji a hlavně dřív narozen než A3, má to ještě budicí + výstupní tráfka, tak aby A3 nehrála líp s beztransformátorovým komplementárem.
A3 vkv jsem shodou okolností získal taky. VKV nemá protože destičku s přijímačem někdo vyoperoval, tónová kladka viz foto, mazací hlava chybí, kombinovaná hlava je probroušená, repro má rzí zabetonovanou kmitačku a tak nehrozí, že by někdy vydal hlásek.
Crifodo píše:Nemůžu si pomoct, ale mně ten National nekolísá, nahraný kazety Supraphon hraje tak nějak normálně...
A to nekolísá ani nastojato? Ten odstředivý regulátor v něm, když se oprskal, tak slyšitelně změnil otáčky, když kazeťák neležel.
Jo, ta tráfka dvojčinného konce zase takový vliv na kvalitu nemají, zvlášť při slušně utažené záporné zpětné vazbě. Vždyť je používal i Sony (a ještě pár let po tom, co Evropa přešla plně na pušpuly), dokonce i s integrovaným koncákem.
Ale bez výstupáku by nešly udělat záznamové korekce, na vinutí pro záznam je při plné úrovni signálové napětí přes 14 V. Korekční článek tvoří větší část linearizačního odporu přemostěná kapacitou (zvedá záznamový proud o 3 dB na 1 kHz a o 14 dB na 8,5 kHz, celkový zdvih proti 330 Hz je do 12 kHz asi +16 dB, což není zrovna moc). Přitom jakési snímací korekce (750 µs / 170 µs) jsou účinné i při záznamu, takže je v těch charakteristikách docela haňbinec i přesto, že o nich výrobce tvrdí, že odpovídají NAB. Neodpovídají. Při snímání něco napraví paralelní rezonance vstupní kapacity zesilovače s indukčností hlavy, při záznamu už těch parametrických duchařin moc nezbývá. Prostě byl to takový kazeťák poplatný době a trhu. Řekl bych dokonce, že v Japonsku se prodával za takovou cenu, aby se Japonec, který si ho zapomněl doma, nemusel vracet, a někde v trafice cestou si koupil další. Ovšem cena na našem trhu nám takovou možnost rozhodně nedávala...