Audioman píše:...môžes poprosím uviesť vzorce alebo výpočtky ktorými si počítal?dik
Jasně: pro R1 platí
Ohmův zákon.
Počítám, že první periodu, která bude nabíjet C1, stačí omezit na nějakých 100mA. Ten proud teče i skrz LEDky a na těch necelých 20ms ho s přehledem většina LEDek vydrží.
Teda
R1=Uf/Imax=220V/0,1A=2200 ohmů. Napětí na LEDkách přitom na velikost odporu nemá podstatný vliv, tak volím, že mají 10V, a jako by napětí sítě bylo přesné a stabilní.
Protože skrz LEDky normálně za provozu poteče efektivní proud 30mA (to závisí na kondíku, ale o tom později), musí tento proud téci i přes ten R1 a ohřívat ho. Z toho vyjde výkon na odporu
P=I*I*R=0,03A*0,03A*2200ohmů=1,8W. Stačí tedy nejbližší z řady, to může být dvou- nebo čtyřwatťák.
K tomu připomínám, že levými LEDkami (viz schéma) poteče proud v jedné půlvlně, pravými v druhé. Proud je tedy bude ohřívat jen po polovinu doby a bude jim, jako by skrz ně tekl trvalý proud přibližně 15mA skrz každou.
Hodnota druhého odporu tak kritická není. R2 by měl být aspoň 200x až 1000x větší, než R1 - slouží jen k pomalému vybití kondíku na nulu po vypnutí napájení, aby jako nezůstal nabitý právě opačně - pak by se totiž v okamžiku zapnutí sítě napětí, na které je nabitý, přičetlo k okamžitému napětí sítě a najednou bys měl při startu obvodu k dispozici napětí mezi nulou (což není na škodu) a 650V (to už může být průseur).
A teď kondík: víme, že se jedná o sériovou kombinaci R1C1 (vybíjecím odporem R2 teče tak málo, že ho zanedbáme).
Známe proud obvodem a napětí na omezovací impedanci. Při tak malém počtu LEDek na nich zůstane úbytek napětí do 10V (podle typu), takže místo Uf=230V budeme počítat s U'f=220V a nijak výrazné chyby se nedopustíme.
Potřebujeme tedy impedanci
Z=U'f/I=220V/0,03A=7333 ohmů.
Napětí na R1 a napětí na C1 jsou navzájem o téměř přesně 90° posunutá. Protože jde o úbytky na odporu R1 a zdánlivém odporu Xc1, použiju Pythagorovu větu:
stejně jako
U'f²=Ur²+Uc², bude platit
Z²=R²+Xc², tedy i
Xc²=Z²-R².
Impedanci Z známe, odpor R (kvůli tomu aby to šlo sem napsat, už mu neříkám R1) taky, takže
Xc=SQR(Z²-R²), tedy
Xc=SQR(7333²-2200²)=SQR(48932889)=6995 ohmů
SQR samozřejmě znamená druhou odmocninu.
Tak - a zbývá určit kapacitu pro síťový kmitočet f=50Hz:
víme, že
Xc=1/(2*pí*f*C) . Z toho lze odvodit, že
C=1/(2*pí*50*Xc)=455nF .
V řadě E12 je nejbližší kapacita 470nF, ale ta znamená větší proud, jde ještě sehnat kondík 430nF z řady E24, ale to už není tak běžná hodnota. Zato proud s ní bude spolehlivě nižší.
V každém případě kondík musí být na napětí 1000VDC (nejméně na 630V, ale to už může někdy být málo).
A teď se vrátím k R2 - bude-li 2M2, jak jsem uvedl, pak i při vypnutí obvodu v okamžiku, kdy síťové napětí dosáhlo špičkové hodnoty 325V, z čehož většina zůstala na kondenzátoru, dojde k jeho vybití na vcelku neškodnou hodnotu za dobu
2*tau, kde
tau=R2*C1=2M2*430nF=0,95s.
Tedy za 2s bude na kondíku napětí nižší, než 60V a to už lze obvod zase zapnout, aniž by došlo k přetížení LEDek příliš velkým proudovým impulsem. Jestli chceš vybíjet rychleji, dej tam třeba 820k místo 2M2.
A, až to budeš zkoušet:
mysli na to, že si hraješ se síťovým napětím a následky jakékoli neznalosti hrozícího nebezpečí i neopatrnosti mohou být fatální !
Jinak jsem to snad vysvětlil dostatečně polopatisticky.