A inak každy sa tu bavi o tom,čo robil keď mu bolo 10.Sakra šak mne je 23 a nie 10
Oprava elektroniek aj doma
Moderátor: Moderátoři
no dejme tomu
Promiň, to člověka strhne, když někdo vybalí takovouhle vzpomínku. To prostě nejde nepřidat se.
Aspoň vidíš, že nejsi sám, kdo má nějaký sen. My jsme tehdy neměli internet, aby nás někdo brutálně probudil, tak jsme ztráceli hromadu času a nabíjeli si hubu. Jak ten strejda Karel ze Saturnina, co po několika poleptáních konečně pochopil, že lít vodu do kyseliny je blbost, ačkoli si to mohl přečíst v každé učebnici chemie pro základní školu.
Tak si to tak neber.
Aspoň vidíš, že nejsi sám, kdo má nějaký sen. My jsme tehdy neměli internet, aby nás někdo brutálně probudil, tak jsme ztráceli hromadu času a nabíjeli si hubu. Jak ten strejda Karel ze Saturnina, co po několika poleptáních konečně pochopil, že lít vodu do kyseliny je blbost, ačkoli si to mohl přečíst v každé učebnici chemie pro základní školu.
Tak si to tak neber.
Naposledy upravil(a) Hill dne 31 led 2006, 08:43, celkem upraveno 1 x.
Re: no dejme tomu
Nechci rejpat ale v každé učebnici chemie se dočteš že při ředění kyseliny lijeme kyselinu do vody.Hill píše:Promiň, to člověka strhne, když někdo vybalí takovouhle vzpomínku. To prostě nejde nepřidat se.
Aspoň vidíš, že nejsi sám, kdo má nějaký sen. My jsme tehdy neměli internet, aby nás někdo brutálně probudil, tak jsme ztráceli hromadu času a nabíjeli si hubu. Jak ten strejda Karel ze Saturnina, co po několika poleptáních konečně pochopil, že lít kyselinu do vody je blbost, ačkoli si to mohl přečíst v každé učebnici chemie pro základní školu.
Tak si to tak neber.
tak to vidíte:
nedal jsem bacha na to, co píšu. Neumím ocitovat Jirotku ani učebnici chemie. Kdyby na to přišlo, asi bych získal stejně bolestnou zkušenost jako strýc Karel. Jenže při dolévání autobaterky destilkou se to nestává...
Radši jsem to opravil, ať si nenaběhne někdo z těch, kdo by tomu uvěřili.
Hanba mi a díky za upozornění.
Radši jsem to opravil, ať si nenaběhne někdo z těch, kdo by tomu uvěřili.
Hanba mi a díky za upozornění.
K tomu videozáznamu. Slyšel jsem taky o pokusu již v 60. letech videosignál nahrávat. Prý někdo zkoušel vytáhnout videosignál z elektronkového televizoru Mánes a nahrávat na upravený magnetofon Sonet Duo. Ta úprava byla prý v tom, že byly vyřazeny korekce a již nahraný signál byl odebírán přímo z anody koncové elektronky ECL82 (před výstupákem). Prý takto zkoušeli nahrávat tehdy vysílaný monoskop. Na "čtyřku" rychlost se prý nedělo vůbec nic, ale na "devítku" se obraz zasynchronizoval a bylo prý vidět něco, co vzdáleně připomínalo rozmazaný monoskop. Když jsem četl o prvních pokusech s videozáznamem, tehdy na podélnou stopu, kdy pásek musel "uhánět" rychlostí několik m/s, mi přijde celá teorie jako zcela nesplnitelná. Už jen vzhledem k šířce pásma a frekvenci videosignálu. Ale kdo ví. Že by magnetofon SONET, SONET DUO, SONET B3 a nakonec i SONET VIDEO?... 
Jinak jako kluk jsem musel taky všechno prolézt a rozebrat. Podíval jsem se do rádia, televize, dokonce i do pračky. Taky jsem musel všechno vyzkoušet, včetně roztočení pouličního hydrantu který jsem pak neměl sílu utáhnout... Vlezl jsem dokonce i do trafostanice, která byla u nás v baráku ve sklepě. Naproti dveřím do sklepů byly kovové dveře s cedulkou "Vysoké napětí-životu nebezpečno!" a pořád zde byl slyšet brum. Věděl jsem že tam bude asi trafo a chtěl to prozkoumat. Pomohl jsem si trubkou od dětského kočárku, ohnutou a oklepanou nahrubo ve svěráku. Tehdy se používaly všude zámky typu "půlměsíc" a tohle stačilo. Viděl jsem kobky chráněné drátěným pletivem, kde končily kabely vysokého napětí, velký transformátor a rozvaděč. Ale věděl jsem, že je zde vysoké napětí (že 5,2kV to jsem tehdy nevěděl), že nikdy nesmím za zábrany a nesmím s ničím manipulovat. Ale když se jen zdálky podívám, tak se nic nestane. Později jsem přišel na postup, jak rozsvítit kolem naší školy a v celé ulici ve dne veřejné osvětlení. Ale zkusil jsem to jednou a zase to za chvíli zhasnul.
Taky jsem měl různé stavebnice, Radiokonstruktér Kyjev, Junosť, Maximku (kterou mám dodnes a hraje!) jsem nosil všude s sebou. Jako dnes lidi nosí mobily, já chodil pořád po ulici a vyhrával na Maximku.... Stejně tak Logitronik 01 či Kyber. Ale dost jsem se vyblbnul i s Merkurem.
V tom Merkuru byl komutátorový motorek na polochou baterii a já tehdy chtěl ještě jeden. Naši mi ho koupili. I s tím pastorkem. Zkusil jsem oba motorky přidělat třmenem na tu děrovanou desku tak, aby oba pastorky zapadaly do sebe. Jeden motorek točil druhým. Když jsem jeden motorek roztočil baterií a na vývody druhého připojil malou žárovku z baterky, rozsvítila se. Tak jsem zjistil, že motorek může obráceně pracovat jako dynamo. A bylo to. Hned jsem začal prosit naše, aby mi koupili dvoupólový páčkový přepínač. Nemohl jsem se dočkat! Samozřejmě jsem chtěl jeden "kraj" přepínače připojit na baterii, druhý na motor-dynamo, k němu paralelně tu žárovku, no a "střed" přepínače na hnací motorek. Motorek se roztočí na baterii a pak se to přepne. Druhý motorek-dynamo pak bude napájet hnací motorek a ještě žárovku. Řeknu vám, já jsem nespal celou noc, že ZÍTRA VYROBÍM PERPETUUM MOBILE! Zapojil jsem to, motorek se roztočil, žárovička rozsvítila. Přepnul jsem to. Motorky se zastavily a žárovka okamžitě zhasla. Otočil jsem polaritu "dynama". Nic. Bohužel, neznal jsem zákon zachování energie......
K těm elektronkám, myslím že jejich jakákoliv oprava je pro běžného smrtelníka zcela nedostupná. Když jsem jen četl jen o podmínkách vakuové hygieny, o tom, že i pracovnice na kompletaci systémů se musí vybírat podle chemického složení potu. Slyšel jsem dokonce, že stačí zvýšení hladiny některých látek v potu (např. vlivem psychického rozrušení či menstruace), a tyto látky se po prvním nažhavení začnou odpařovat, poruší se vakuum a elektronka se znehodnotí. Prý jsou na to náchylné hlavně předzesilovací elektronky např. ECC xx, či magická oka. O přesnosti výroby ani nemluvě. Představa, že lze domácími prostředky opravit elektronku je zcela naivní.
Naštěstí se ale našli takoví podnikatelé (před kterými tedy v dnešní době tedy KLOBOUK DOLŮ!), kteří si uvědomili, že elektronka zdaleka nepatří do starého železa, odkoupili příslušnou technologii a postupně obnovili výrobu NF elektronek. A ty úspěšně prodávají do celého světa. Začali od EL34, postupně přišla znovu EL84, celá řada ECC. Milé překvapení bylo obnovení výroby usměrňovaček-tohle jsem nečekal. I zásluhou těchto lidí můžeme i v 21. století jít do prodejny a koupit si nějakou elektronku. Jen to potvrzování záruky razítkem, jako v 80. letech se už jaksi nekoná....
Jinak jako kluk jsem musel taky všechno prolézt a rozebrat. Podíval jsem se do rádia, televize, dokonce i do pračky. Taky jsem musel všechno vyzkoušet, včetně roztočení pouličního hydrantu který jsem pak neměl sílu utáhnout...
Vlezl jsem dokonce i do trafostanice, která byla u nás v baráku ve sklepě. Naproti dveřím do sklepů byly kovové dveře s cedulkou "Vysoké napětí-životu nebezpečno!" a pořád zde byl slyšet brum. Věděl jsem že tam bude asi trafo a chtěl to prozkoumat. Pomohl jsem si trubkou od dětského kočárku, ohnutou a oklepanou nahrubo ve svěráku. Tehdy se používaly všude zámky typu "půlměsíc" a tohle stačilo. Viděl jsem kobky chráněné drátěným pletivem, kde končily kabely vysokého napětí, velký transformátor a rozvaděč. Ale věděl jsem, že je zde vysoké napětí (že 5,2kV to jsem tehdy nevěděl), že nikdy nesmím za zábrany a nesmím s ničím manipulovat. Ale když se jen zdálky podívám, tak se nic nestane. Později jsem přišel na postup, jak rozsvítit kolem naší školy a v celé ulici ve dne veřejné osvětlení. Ale zkusil jsem to jednou a zase to za chvíli zhasnul.Taky jsem měl různé stavebnice, Radiokonstruktér Kyjev, Junosť, Maximku (kterou mám dodnes a hraje!) jsem nosil všude s sebou. Jako dnes lidi nosí mobily, já chodil pořád po ulici a vyhrával na Maximku.... Stejně tak Logitronik 01 či Kyber. Ale dost jsem se vyblbnul i s Merkurem.
V tom Merkuru byl komutátorový motorek na polochou baterii a já tehdy chtěl ještě jeden. Naši mi ho koupili. I s tím pastorkem. Zkusil jsem oba motorky přidělat třmenem na tu děrovanou desku tak, aby oba pastorky zapadaly do sebe. Jeden motorek točil druhým. Když jsem jeden motorek roztočil baterií a na vývody druhého připojil malou žárovku z baterky, rozsvítila se. Tak jsem zjistil, že motorek může obráceně pracovat jako dynamo. A bylo to. Hned jsem začal prosit naše, aby mi koupili dvoupólový páčkový přepínač. Nemohl jsem se dočkat! Samozřejmě jsem chtěl jeden "kraj" přepínače připojit na baterii, druhý na motor-dynamo, k němu paralelně tu žárovku, no a "střed" přepínače na hnací motorek. Motorek se roztočí na baterii a pak se to přepne. Druhý motorek-dynamo pak bude napájet hnací motorek a ještě žárovku. Řeknu vám, já jsem nespal celou noc, že ZÍTRA VYROBÍM PERPETUUM MOBILE! Zapojil jsem to, motorek se roztočil, žárovička rozsvítila. Přepnul jsem to. Motorky se zastavily a žárovka okamžitě zhasla. Otočil jsem polaritu "dynama". Nic. Bohužel, neznal jsem zákon zachování energie......
K těm elektronkám, myslím že jejich jakákoliv oprava je pro běžného smrtelníka zcela nedostupná. Když jsem jen četl jen o podmínkách vakuové hygieny, o tom, že i pracovnice na kompletaci systémů se musí vybírat podle chemického složení potu. Slyšel jsem dokonce, že stačí zvýšení hladiny některých látek v potu (např. vlivem psychického rozrušení či menstruace), a tyto látky se po prvním nažhavení začnou odpařovat, poruší se vakuum a elektronka se znehodnotí. Prý jsou na to náchylné hlavně předzesilovací elektronky např. ECC xx, či magická oka. O přesnosti výroby ani nemluvě. Představa, že lze domácími prostředky opravit elektronku je zcela naivní.
Naštěstí se ale našli takoví podnikatelé (před kterými tedy v dnešní době tedy KLOBOUK DOLŮ!), kteří si uvědomili, že elektronka zdaleka nepatří do starého železa, odkoupili příslušnou technologii a postupně obnovili výrobu NF elektronek. A ty úspěšně prodávají do celého světa. Začali od EL34, postupně přišla znovu EL84, celá řada ECC. Milé překvapení bylo obnovení výroby usměrňovaček-tohle jsem nečekal. I zásluhou těchto lidí můžeme i v 21. století jít do prodejny a koupit si nějakou elektronku. Jen to potvrzování záruky razítkem, jako v 80. letech se už jaksi nekoná....
Re: tak to vidíte:
Nic si z toho nedělej. Já občas taky přemejšlím jak to bylo, a to to dělám skoro každý den.Hill píše:nedal jsem bacha na to, co píšu. Neumím ocitovat Jirotku ani učebnici chemie. Kdyby na to přišlo, asi bych získal stejně bolestnou zkušenost jako strýc Karel. Jenže při dolévání autobaterky destilkou se to nestává...
Radši jsem to opravil, ať si nenaběhne někdo z těch, kdo by tomu uvěřili.
Hanba mi a díky za upozornění.
Nic si z toho nedělej,já taky chtěl postavit osciloskop a jako zobrazovací část použít diodovou matici s ledek.A pak mi řekli jaká je to hovadina.Kdybych si to přečetl, jak to funguje dřív,tak jsem měl jasno. To s těma motorkama od DRÁŤÁKA jsem taky řešil, akorát jsem to chtěl udělat s vrtačkama na 22O,abych dostal počet otáček. Taky jsem se divil proč to nejde.Je to sranda.
