krimpovat ci letovat
Moderátor: Moderátoři
Nevím jeslti to měla být ironie nebo co. Mikrosvár vznikne při vysokém tlaku. Nerovný povrch konektoru s drátem na sebe působí velkým tlakem po krátkou dobu, že vznikne tak velké teplo a vznikne mikrosvár. Vymýšlím si nebo co? Pokud bude spoj mačkán pomalu, tak ty mikrosváry nevzniknou. Si zkuste rozebrat průmyslově krimplovaný spoj v automobilu. Lanka vodiče budou přivařeny ke konektoru.
ono ironije to úplně nebyla - nikdy jsem nerozebíral strojově krimplovaný spoj, ale připomínky:GeorgeB píše:Nevím jeslti to měla být ironie nebo co. Mikrosvár vznikne při vysokém tlaku. Nerovný povrch konektoru s drátem na sebe působí velkým tlakem po krátkou dobu, že vznikne tak velké teplo a vznikne mikrosvár. Vymýšlím si nebo co? Pokud bude spoj mačkán pomalu, tak ty mikrosváry nevzniknou. Si zkuste rozebrat průmyslově krimplovaný spoj v automobilu. Lanka vodiče budou přivařeny ke konektoru.
- teplo vzniká stejné ať už se to krimpluje rychle nebo pomalu - rozdílné budou ale teploty
- tlak by musel být dost vysoký, aby se opravdu tavila měď (tedy drátky tenké, aby síla působila na co nejmenší plochu a dosáhl se tedy extrémní tlak)
závěr: pokud nemáš ty mikrodrátky tak si spíše myslím, že ten spoj bude lisovaný
Bez dovolení bych si dovolil trošičku osvěty.
"Dokonalý" krimpovaný spoj (ne krimplovaný, krimplen je látka) se provádí strojně.
Lisovací nástroj upnutý ve výstředníkovém lisu se pro lisování "ladí" tak, aby při lisování kontaktní části konkrétního konektoru/fastonu/dutinky/očka/pinu na patřičný průřez vodiče došlo k tváření VŠECH drátků lanka a tedy k vměstnání povrchu jednotlivých drátků lanka do sebe. Tedy jak tu bylo psáno dříve dojde skoro ke svaření drátků. Takto se dá docílit i tzv. plynotěsných spojů, používaných např v některých spojích v autech.
Strojním lisováním je dosaženo především toho, že každý nalisovaný konektor je nalisován "stejně".
Dobře udělané lisovací kleště jsou vyráběny se stejným záměrem.
Jenže člověk do ruky vzoucí dajaké lisovací kleště by si musel uvědomit na jaký průřez lanka a na jaký konektor byly tyto výrobcem určeny a vyvinout v tvarovací části kleští sílu přibližnou strojnímu lisování.
Takže výsledkem snažení bejvá většinou provedení lisovaného spoje coby zmetek.
Zkuste si, co by lajckou kontrolu lisování udělat následující zkoušku:
nalisovat kleštěma konektor/..... na kousek zkušebního lanka a provést následující.
Upněte nalisovaný konektor např. do svěráku tak, aby za žádnou cenu nemohl vyklouznout (např. faston zaháknutý za rozšířenou část v zářezu v dostatečně silného plechu upnutém do svěráku bude špica).
Zkuste lanko vytáhnout/utrhnout z nalisovaného konektoru.
Pokud lanko z nalisovaného spoje poměrně lehce vytáhnete tak, že ani drátky z krajní vrstvy nebudou lisováním tvářeny/poškozeny/podrápány/..., tak je spoj naho..... Uplně. To je podle mně lepší dobře udělanej pájenej spoj.
A závěr je, že jste použili nesprávný kleště na nesprávný konektor a průřez/průměr lanka.
Pokud se Vám podaří vytáhnout lanko s deformovanými drátky tak, aby se drátky začaly vytahovat postupně, máte velice dobrý spoj.
Pokud se Vám podaří přetrhnout drátky až za lisovaným spojem, máte dokonalý spoj.
Předpokládám, že lanko od cca průřezu 0,5mm kvadrát, se Vám nepodaří rukama přetrhnout.
(Pevnost lanek si už nepamatuju a nechce se mně je hledat)
"Dokonalý" krimpovaný spoj (ne krimplovaný, krimplen je látka) se provádí strojně.
Lisovací nástroj upnutý ve výstředníkovém lisu se pro lisování "ladí" tak, aby při lisování kontaktní části konkrétního konektoru/fastonu/dutinky/očka/pinu na patřičný průřez vodiče došlo k tváření VŠECH drátků lanka a tedy k vměstnání povrchu jednotlivých drátků lanka do sebe. Tedy jak tu bylo psáno dříve dojde skoro ke svaření drátků. Takto se dá docílit i tzv. plynotěsných spojů, používaných např v některých spojích v autech.
Strojním lisováním je dosaženo především toho, že každý nalisovaný konektor je nalisován "stejně".
Dobře udělané lisovací kleště jsou vyráběny se stejným záměrem.
Jenže člověk do ruky vzoucí dajaké lisovací kleště by si musel uvědomit na jaký průřez lanka a na jaký konektor byly tyto výrobcem určeny a vyvinout v tvarovací části kleští sílu přibližnou strojnímu lisování.
Takže výsledkem snažení bejvá většinou provedení lisovaného spoje coby zmetek.
Zkuste si, co by lajckou kontrolu lisování udělat následující zkoušku:
nalisovat kleštěma konektor/..... na kousek zkušebního lanka a provést následující.
Upněte nalisovaný konektor např. do svěráku tak, aby za žádnou cenu nemohl vyklouznout (např. faston zaháknutý za rozšířenou část v zářezu v dostatečně silného plechu upnutém do svěráku bude špica).
Zkuste lanko vytáhnout/utrhnout z nalisovaného konektoru.
Pokud lanko z nalisovaného spoje poměrně lehce vytáhnete tak, že ani drátky z krajní vrstvy nebudou lisováním tvářeny/poškozeny/podrápány/..., tak je spoj naho..... Uplně. To je podle mně lepší dobře udělanej pájenej spoj.
A závěr je, že jste použili nesprávný kleště na nesprávný konektor a průřez/průměr lanka.
Pokud se Vám podaří vytáhnout lanko s deformovanými drátky tak, aby se drátky začaly vytahovat postupně, máte velice dobrý spoj.
Pokud se Vám podaří přetrhnout drátky až za lisovaným spojem, máte dokonalý spoj.
Předpokládám, že lanko od cca průřezu 0,5mm kvadrát, se Vám nepodaří rukama přetrhnout.
(Pevnost lanek si už nepamatuju a nechce se mně je hledat)
a máte teda nějaké zkušenosti s dobrýma kleštěma? Které to třeba jsou, na klasické 6.3mm fastony a 1.5mm2 licnu ? Potřebuju nacvakat dvě motorky a baumaxový kleště mě už omrzely. Ale zas nechci kupovat na takhle "malou zakázku" kleště za tisíce. Pochybuju, že mi je v autodílně někdo půjčí 
~Nestavte se mi na odpor! - Georg Simon Ohm ~
