Výměna plynového kotle

Zpráva

#16 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 srp 2009, 13:20

Dřevem už topí hromada lidí a bohužel spousta z nich blbě. Když už mají jakž takž vhodnou vložku a nepoužívají na to starej kotel na uhlí, většinou se moc netrápí tím, kolik tepla jim díky způsobu hoření zdrhne do komínu a jestli by třeba nebyl vhodnej nějakej další výměník na komín. A když vidím vložky bez komínové klapky oblepené pórobetonem, jen nevěřícně vrtím hlavou.

BOBOBO · #17 Příspěvek od **BOBOBO** » 04 srp 2009, 13:32

Proto jsem sám osobně proti krbům a uplatňuji myšlenku krbových kamen s dvojitým spalováním . Krbová vložka vzdušná práší , vodní - co s ní , když vypadne proud .

michalnb · #18 Příspěvek od **michalnb** » 04 srp 2009, 13:40

EKKAR píše:A co si málokdo domyslí - věčný plamínek sice má nějakou spotřebu, ale dovoluje topit vždy, kdy termostat nebo ruka majitele zavelí. Tedy i v případě, že nastane sněhová kalamita a padlé stromy přetrhají vedení - svítit se dá svíčkou, ale plynový kotel s elektrickým zapalováním je mi na hovno v momentě, kdy vypadne proud... A netvrďte mi, že dnešní poblázněné počasí tuhle eventualitu majitelům plynových kotlů nikdy nepřipraví...!

Nechcem byť "rýpavý", ale prívodné klapky trysiek sú tiež riadené elektricky(aspoň na tých "plyňákoch" čo poznám), takže holt - bez elektriny zima... Dá sa to však ojebabrať dobíjanou baterkou s meničom, tak ako som to urobil aj doma, lebo samotný kotol s ventilmi moc nezožerú. Obehové čerpadlo je už druhá vec, no s dobrou baterkou žiadny problém.
EDIT: No nič, Ivan bol rýchlejší...

Jenys · #19 Příspěvek od **Jenys** » 04 srp 2009, 13:43

Tak a teď bych se k tomu chtěl také vyjádřit já

Nehleďte na plamínek, nebo jiskru, v tom není problém. Jak tu už napsal Ivan, bez proudu mi nepůjde ani ten s věčným plamenem

Co se týká spotřeby elektřiny na elektroniku, se nedá srovnávat se spotřebou a cenou za ní u plamínku.

Pokud by nešel delší dobu proud, mám rezervní kotel na tuhé palivo a nějakou petrolejku bych také našel

Tak ale teď zpátky k tomu co jsem psal na začátku. Je špatná volba plechový stacionární kotel, nebo je nutné použít litinový

Ten starý gasex je plechový a za tu dobu co ho mám, 18let, neteče. Ale jestli jsou kotle spotřební zboží, čili jen na několik sezón.... tak to je asi otázka. U toho typu DAKON GL 20 EKO HL píšou, že je zvýšená odolnost proti korozi spalovacího prostoru, účinnost kotle je prý 92%. Ten výkon 20KW by mi měl stačit, ta 24 Gasex měl velkou rezervu. To jen v případě, že bych ho chtěl využít na ohřev užitkové vody, by bylo dobré asi použít větší výkon

a včíl mudrujte

BOBOBO · #20 Příspěvek od **BOBOBO** » 04 srp 2009, 13:51

Mudrovali jsme dost . Jít do plechu je ruská ruleta , i křižovatku přejedeš na červenou .

Jenys · #21 Příspěvek od **Jenys** » 04 srp 2009, 14:02

BOBOBO píše:Mudrovali jsme dost . Jít do plechu je ruská ruleta , i křižovatku přejedeš na červenou .

Hm, takže litina je jasná volba. No proto bych měl radši ten DAKON GL 20 EKO HL . Ten starý kotel gasex neměl možnost snižovat výkon, když nebyl tolik potřeba a právě to chci u nového kotle. Chci tam přidat oběhové čerpadlo s přemostěním, bylo to jen na samotíž a někde to nedokázalo dotlačit vodu při nižší teplotě. Všude bych chtěl dát termoventily a pak by se myslím zlepšil celý topný systém, nebo se mýlím

BOBOBO · #22 Příspěvek od **BOBOBO** » 04 srp 2009, 14:08

V tom případě musíš přitlačit . Tělesa termoventilů pro samotíž jsou značně dražší . Ale celkovou spotřebu energie určují jiné faktory , než jen regulace . Když si počteš v minulých forech . Ale hrej si . Ať se daří .

Jenys · #23 Příspěvek od **Jenys** » 04 srp 2009, 14:22

BOBOBO píše:V tom případě musíš přitlačit . Tělesa termoventilů pro samotíž jsou značně dražší . Ale celkovou spotřebu energie určují jiné faktory , než jen regulace . Když si počteš v minulých forech . Ale hrej si . Ať se daří .

Ale jo, máš pravdu

Dole jsem měnil okna a bude zateplena chodba. Kvůli nemocnému psovi jsem měl díru do sklepních dveří a pootevřené dveře ze sklepa do chodby. To už zmizí, pes je po smrti. Takže tady byl hlavní zdroj úniku tepla. Navíc jsem dole netopil, to když otec zemřel, což se promítlo do vychladlých podlah nahoře a častějším přitápěním.

Ale ty úpravy jsou potřebné, protože jeden termostat pro celý barák je naprd a proto ty termoventily. Čerpadlo je snad v pořádku, ne

Ono to topilo jen v těch hlavních místnostech co byly u stoupaček a co měly delší vedení bokem, tam to chodilo hůř a dělalo to tenkrát Inklemo

Prostě ty změny to už plánuji dlouho a tak bych to chtěl využít při jednom.

Jenys · #24 Příspěvek od **Jenys** » 05 srp 2009, 09:13

BOBOBO píše:V tom případě musíš přitlačit . Tělesa termoventilů pro samotíž jsou značně dražší . Ale celkovou spotřebu energie určují jiné faktory , než jen regulace . Když si počteš v minulých forech . Ale hrej si . Ať se daří .

Proč myslíš že je samotížný termoventil drahý

http://www.azlevnetopeni.cz/Rozruch/Det ... motiz.aspx
Hlavice k tomu stojí 266Kč s DPH, tak tady nevidím problém. Pro zvýšení komfortu a ekonomického topení jsou myslím termoventily doporučovány. Teplota systému je vyrovnaná a ne jako když vypne pokojový termostat a potom se musí celý systém znovu rozehřívá. Vychladlé radiátory vytváří pocit zimy. Já vycházím z dlohodobých zkušeností s pokojovým termostatem a to pro celý barák není ideální. O tom žádná ....

IO · #25 Příspěvek od IO » 05 srp 2009, 09:56

Nic proti termoventilům, ale pokud to bude osazeno na kotel bez velkého rozsahu modulace výkonu a ekvitermní regulace (což většinou splňují kondenzační a jiné moderní závěsné kotle) tak při postupném uzavírání termoventilů nebude mít teplo kam jít, kotel nebude moci už více snížit výkon a tak se bude dále rychle zvyšovat teplota vody až kotel vypne kotlový termostat. U litinového kotle to znamená že se natopí těžký velký kotel, který má i dost velkou akumulaci tepla a tak bude to draze vyrobené teplo unikat do kotelny a komína, tedy tam kde ho těžko využijeme. Také účinnost kotle bude trochu horší. To co termohlavice ušetří zase z velké části vyhodíme. Pokud navíc bude stále pokojový termostat dávat pokyn k topení začne kotel často startovat a vzápětí bude opět vypínán kotlovým termostatem což jeho životnosti a účinnosti spalování neprospívá.
Pokud termohlavice bez zásadní změny regulace, tak by to chtělo mít soustavu i kotel s malým objemem vody. U starých samotížných soustav to nebývá splněno, takže by to chtělo kotel doplnit ekvitermním regulátorem (řídí teplotu vody a výkon kotle v závislosti na venkovní teplotě - a tedy očekávaných tepelných ztrátách domu). Vzhledem k růstu cen energií bych zvážil možnost pořídit rovnou kondenzační kotel, přeci jenom jeho účinnost je minimálně o 10% vyšší než u běžného nového kotle. Otopná tělesa ve starých domech se samotížnou soustavou bývají hodně předimenzovaná a proto vhodná pro kondenzační kotle s nižší teplotou vody (často dokonce i pro tepelná čerpadla). Chtělo by to zvážit, kolik by stály případné úpravy systému pro použití kondenzačního kotle a jaké úspory by to přineslo.

Jenys · #26 Příspěvek od **Jenys** » 05 srp 2009, 11:39

IO píše:Nic proti termoventilům, ale pokud to bude osazeno na kotel bez velkého rozsahu modulace výkonu a ekvitermní regulace (což většinou splňují kondenzační a jiné moderní závěsné kotle) tak při postupném uzavírání termoventilů nebude mít teplo kam jít, kotel nebude moci už více snížit výkon a tak se bude dále rychle zvyšovat teplota vody až kotel vypne kotlový termostat. U litinového kotle to znamená že se natopí těžký velký kotel, který má i dost velkou akumulaci tepla a tak bude to draze vyrobené teplo unikat do kotelny a komína, tedy tam kde ho těžko využijeme. Také účinnost kotle bude trochu horší. To co termohlavice ušetří zase z velké části vyhodíme. Pokud navíc bude stále pokojový termostat dávat pokyn k topení začne kotel často startovat a vzápětí bude opět vypínán kotlovým termostatem což jeho životnosti a účinnosti spalování neprospívá.
Pokud termohlavice bez zásadní změny regulace, tak by to chtělo mít soustavu i kotel s malým objemem vody. U starých samotížných soustav to nebývá splněno, takže by to chtělo kotel doplnit ekvitermním regulátorem (řídí teplotu vody a výkon kotle v závislosti na venkovní teplotě - a tedy očekávaných tepelných ztrátách domu). Vzhledem k růstu cen energií bych zvážil možnost pořídit rovnou kondenzační kotel, přeci jenom jeho účinnost je minimálně o 10% vyšší než u běžného nového kotle. Otopná tělesa ve starých domech se samotížnou soustavou bývají hodně předimenzovaná a proto vhodná pro kondenzační kotle s nižší teplotou vody (často dokonce i pro tepelná čerpadla). Chtělo by to zvážit, kolik by stály případné úpravy systému pro použití kondenzačního kotle a jaké úspory by to přineslo.

Tak já počítám s tím, že přidám oběžné čerpadlo a trojcestný ventil(zapomněl jsem to napsat do předchozích příspěvků) a pak bude teplotu do radiátorů možné nastavit na optimální podle potřeby a kotel bude vypínat po dosažení jeho provozní teploty, čímž bude mít svůj okruh. Nebo to píšu špatně

Pak si myslím, že termoventily si budou regulovat samostatně své místnosti podle nastavení termoventilů. Tak jak bylo topení uděláno dřív, bez možnosti nějaké lepší regulace, bylo asi dost nevhodné. Kotel celý vypnul a chladnul a pak po zapnutí musel rosit, než se nahřál. Nebylo možné ani snižovat výkon kotle. Navíc kotel byl provozován na nízké teploty kolem 50-60°C a je s podivem že neproreziověl. Výměna kotle je tak jako tak nutná a výměna ventilů radiátorů taktéž, tak tam už chci dám termoventily. Ano mám litinové radiátory na samotíž, ale na celkovou rekonstrukci nemám peníze. Takže chci udělat jen to nejnutnější a myslím si že tato změna bude jak pro provoz kotle tak pro teplo domova lepší než dřív, kdy v jedněch místnostech bylo teplíčko a jinde zima.

Budu mít tento kotel: Dakon GL 20 EKO Stacionární litinový plynový kotel k použití v otopných systémech s oběhovým čerpadlem, certifikován pro spalování zemního plynu.

Kotel DAKON GL EKO je spolehlivý a úsporný zdroj tepla. Jmenovitý výkon kotle je 14 až 20 kW.

Zaručuje maximální využití tepla díky speciální konstrukci litinových článků. Spalovací část kotle tvoří nově vyvinuté hořákové trubice s autoregulací spalovacího vzduchu, které zaručují dokonalé spalování s nízkými emisemi vyhovujícími požadavkům evropských norem.

Verze GL EKO HL je doplněna dvoustupňovou regulací (HIGH-LOW), umožňující přepínání výkonu kotle na 60 % nebo na 100%
Přednosti

* Vysoká účinnost až 92%.
* Hořák nové konstrukce zaručuje spalování paliva s mimořádně nízkými emisemi.
* Možnost provozu kotle s dvoustupňovou regulací - GL 20 EKO HL.
* Litinový výměník mimořádně odolný proti nízkoteplotní korozi.
* Ke kotli je možno připojit mnoho prvků doplňkového vybavení.
* Provoz kotle lze řídit termostatem nebo programátorem.
_______________________________________________________________

I tato alternativa je špatná

Když tak napiš jestli je to blbě

IO · #27 Příspěvek od IO » 05 srp 2009, 15:35

Litinovému kotli by nižší teplota vratné topné vody neměla z hlediska koroze vadit. Dříve než by prorezivěl odejdou jiné jeho součásti, samozřejmě pokud není vadný odlitek. Větší vliv na korozi má jak často je potřeba dopouštět vodu neboť s ní se dostává do rozvodů kyslík a také minerály ze kterých se vytvářejí usazeniny. Ty se pak usazují nejraději v kotli a dovedou po několika letech snížit jeho účinnost o několik % a také mi servisák tvrdil, že je to znát i na zvýšeném množství emisí. Pokud je soustava s otevřenou expanzní nádobou tak se do rozvodů může dostávat více vzduchu. To je potom dilema, které také doma řeším jestli podstoupit riziko a předělat systém na uzavřený (není to tak drahé, pojistný ventil a malá expanzka moc nestojí), ale může to začít ve starých spojích téct a pak může trvat dost dlouho než se to vychytá a neustále mít doma topenáře, uklízet po nich, platit opravy ... Někteří výrobci kotlů ale mají v technických podmínkách, že kotel musí být instalován v uzavřené soustavě.
Tím trojcesťákem asi nic nezkazíš, ale pokud na něm nebude nějaká regulace tak to nemá velký smysl a bude potřeba další čerpadlo. Litinový kotel a soustava o větším objemu vody se dá řídit ekvitermě i bez trojcestného ventilu, existují jednoduché regulátory které využívají větší tepelné setrvačnosti takové soustavy (např. Komextherm PA-5) a řídí teplotu vody jen zapínáním kotle. Místo trojcesťáku bych pak dal jenom přepouštěcí ventil, který udrží průtok kotlem i když se termohlavice pozavírají nebo ponechal několik těles bez nich.
Variant se dá navrhnout více, ale kterou zvolit se těžko radí. Každému vyhovuje něco jiného a má jiné představy, jiné zvyklosti a finanční prostředky.

Badas · #28 Příspěvek od **Badas** » 05 srp 2009, 17:25

Poradit někomu ať si na starou topnou soustavu (velký radiátory, tlustý trubky) nasadí nový kondezační kotel je "nezodpovědnej" návrh.
Pro správnou funkci musí bejt co největší rozdíl mezi odcházející a vracející se vodou, což ve starejch topnejch systémech nelze dosáhnout. Na to se musí udělat celý topení znovu, tedy něco ve stylu - tenounký trubky, velkoplošný topný panely atd.

IO · #29 Příspěvek od IO » 05 srp 2009, 19:26

Badas píše:Poradit někomu ať si na starou topnou soustavu (velký radiátory, tlustý trubky) nasadí nový kondezační kotel je "nezodpovědnej" návrh.
Pro správnou funkci musí bejt co největší rozdíl mezi odcházející a vracející se vodou, což ve starejch topnejch systémech nelze dosáhnout. Na to se musí udělat celý topení znovu, tedy něco ve stylu - tenounký trubky, velkoplošný topný panely atd.

Nejde ani tak o rozdíl teplot ale o teplotu vracející se vody, která musí být dostatečně nízko pod kondenzační teplotou vodních par ve spalinách (kolem 50° až 58°C). Ta by měla být co nejnižší, ale toho je možno dosáhnout buďto menším průtokem (a tím větším vychlazením vody v radiátorech) nebo návrhem celé soustavy tak, aby byla schopna pokrýt tepelné ztráty při nižší teplotě vody na výstupu z kotle. Pokud je starý systém předimenzovaný (ale nemusí to být v tomto konkrétním případě pravda), tak může pracovat s nižší teplotou vody. Dalšího omezení průtoku (a tím požadovaného většího vychlazení) v takovém systému lze dosáhnout správným seřízením termostatických ventilů na radiátorech, které v ideálním případě nepracují v režimu otevřít/zavřít, ale přímo regulují průtok. Nejlepší kondenzační kotle si pak v závislosti na svém programu dovedou řídit i výkon oběhového čerpadla a tím průtok. Je asi logické že se se starým systémem nedokážeme optimálně přizpůsobit požadavkům na celoroční optimální provoz kondenzačního kotle (a tím výrobci udávané účinnosti až 108%), ale stále to může být o hodně víc než max. 92% u běžného kotle. Pokud jsou rozvody v pořádku tak není nutno je měnit, to by se rozhodně nevyplatilo. Nakonec po většinu topné sezony není venku -15°C, ale průměr je kolem +3 až 4°C a tehdy stačí podstatně nižší teplota vody.

S těma tlustýma trubkama a topnýma panelama je to trochu jinak. Tam je snahou zejména dosáhnout dvou věcí:
1. snížit objem vody
2. větší komfort člověka

Objem vody má vliv na množství tepla akumulovaného v rozvodech a radiátorech. Největší vliv to má při dříve nejčastěji používané regulaci prostorovým termostatem (v pokoji). Kotel topil maximálním výkonem buďto dokud ho nevypnul termostat v pokoji nebo dokud se nepřehřál na maximální nastavenou teplotu. V každém případě ale v rozvodech a radiátorech zůstalo mnoho zbytečně teplé vody, která dále topila a došlo tak k přetopení místností na vyšší než požadovanou teplotu. To zároveň zvyšuje tepelné ztráty - spotřebu tepla, o nižší účinnosti kotle nemluvě. Řešením je snížit objem vody (nové rozvody), ale také můžeme zvolit regulaci která podle nastavených křivek a venkovního teplotního čidla řídí teplotu vody v soustavě, aby nebyla moc vysoká. To je tzv. ekvitermní regulace a u kondenzačního kotle je to prakticky nutnost, abychom mu zajistili optimální provozní podmínky. Ideální je kombinace nových rozvodů a radiátorů a k tomu ekvitermní regulace.

Velkoplošná tělesa mají vliv hlavně na tzv. tepelnou pohodu. Jednou věcí je totiž přenést potřebný výkon do místnosti a druhá věc je jak to udělat a jaké pocity přitom budou mít lidé. Vnímáme jednak teplotu vzduchu a jednak tepelné vyzařování stěn okolo nás. Bude-li teplota stěn nízká může nám být zima i když teploměr ukazuje teplotu vzduchu +20°C. Naopak pokud budeme mít teplé stěny (nebo podlahu) tak se můžeme cítit dobře i při teplotě vzduchu nižší (a tím dosáhnout úspory tepla). Dříve se ve vytápění používala poměrně teplá voda (+80°C a více). Radiátory proto poměrně příjemně sálaly teplo kolem sebe i když k tomu nebyly konstrukcí nijak zvlášť uzpůsobeny. Nyní je trendem používat vodu co nejchladnější aby bylo možno využívat alternativní zdroje energie, ale i kondenzační kotle potřebují pro optimální funkci nižší teplotu vody než bylo dříve běžné. Ideální je tedy mít podlahové nebo stěnové vytápění. Pokud to nelze, pak patřičně velké radiátory. Pokud u radiátorů vyžadujeme alespoň částečnou náhradu efektu sálání tepla je nutno vybrat typ s větší čelní plochou.

#30 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 05 srp 2009, 19:29

Tepelná pohoda znamená i to, aby u podlahy nebylo 16st a ve výšce hlavy 25. To pak má člověk pocit, že sedí v průvanu, hlavu má zpocenou a nohy mu mrznou.