autozesilovac s tda1562q
Moderátor: Moderátoři
autozesilovac s tda1562q
Postavil jsem si stereo verzi i s pøedzesilovaèem z Amatérského Radia 10/2000, strana 2-6.Na mych soucasnych autorepro to chodilo vcelku slusne,potom jsem to chtel vyzkouset na kamosovych dvoupasmovych bednach s repro od TVM a z repraku slo slyset jen pisteni.Kdyz jsem tomu trochu vic pridal volume tak se pisteni stupnovalo az prestalo a z IO se zakourilo Nekde na netu jsem se docetl ze nekdo tento IO spalil zkratovanim vstupu.Nemate nekdo podobne zkusenosti, nebo jakekoliv s timto obvodem? Nebo pripadne nevite cim to, ze jsem takto spalil uz 3 tyto IO???
Hele,jestli máš rádio s výkonem 70W na kanál,tak mi ho dones,koleduje si o nobellovu cenu!!!! Když už né výkonem,tak tím jak se to daří chladit!!! A jak jsi prosímtě přišel na těch 27V ?? Tohle naětí odpovídá skoro 200W výkonu na 4 Ohm zátěži! Jinak kdyby jsi mrknul do toho amara z kterého to garlic stavěl,všiml by sis že autor s variantou vstupu přímo z rádia z reproduktorovýho výstupu počítal!right13 píše:vstupny signal mohol byt vysoky, ta kostra by nemala vadit...ked to pripojis na autorasiu,na vystupy na repraky tak sa necuduj ze ti to zhori...ked je autoradio s vykonom 4x70W to znamena ze na jeden kanal pri plnom vybudeni ti to pusti skoro 27V to nemoze vydrzat Ziaden koncovy stupen....
garlic: jak to je s těma bednama? Jaký to jsou bedny,někde v autě,jak jsou zapojený?
Klídek chlapi,to je nulák...
vacsinou byva na tych radiach napisany vykon.bolo to len obrazne povedane,aj to napatie le jen fiktivne,zle som si precital jednu schemu....asi som to dostal tak,ze ked zosik ma na vystupe 40W do 8ohm tak dava 18V striedavych.podla toho autoradio s vykonom 4x70 W by davalo na vystup 34V stridavych....prosim ak sa mylim opravte ma,rad sa nieco nove naucim.
Co je to "obyčejný zesík"?. Asi takový, který šlape spolehlivě a za všech okolností i do různých zátěží a na přebuzení nereaguje tím, že shoří. A to je zřejmě to, co schází zmíněným zesilovačům s tda1562. Možná, že je zakopaný pes v nevhodné fázové charakteristice zesilovače od vstupních po výstupní svorky. V takovém případě může při připojení jiné zátěže než odporové (a to dvoupásmová soustava určitě v některých kmitočtových oblastech je) dojít k takovému fázovému posuvu, který vede (při určitém zesílení) k rozkmitání zesilovače. Proto je vhodné kontrolovat při oživování zesilovače kmitočtovou charakteristiku, tendenci k zákmitům při změnách zatěžovací impedance, vliv Boucherotova členu (někdy dělá problémy právě on), vliv délky připojovacího vedení. Také je dobré blokovat vf signály na vstupu(mohou se tam dostat ze vstupního vedení). A když pak přece jen dojde k rozkmitání, je třeba hledat příčinu a ne ještě zvyšovat jeho hlasitost, pokud nám ovšem pohled na doutnající IO nedělá dobře.
Right13: Výkon se počítá ze vzorce P=U^2/R a z toho U=SQR(PxR) a tedy v našem případě SQR(70x8)=23,66V~, rozkmit napětí na výstupu je tedy 2x23,66xSQR(2)=67V. Jak víme, v automobilech je většinou jen 12 až 14V. Z tohoto důvodu jsou dosahované výkony podstatně nižší (zkus si to sám spočítat obráceným postupem). Proto se používají reproduktory s co nejnižší impedancí (např. 2Ohmy), aby se docílilo většího výkonu, a koncové stupně se zapojují "do můstku" aby se zdvojnásobil napěťový(a při stejné impedanci i proudový) rozkmit. Další možností, jak v autě zvyšovat výkon je použití různých zdvojovačů nebo měničů v napájecích zdrojích nebo násobičů přímo uvnitř koncových IO.
Right13: Výkon se počítá ze vzorce P=U^2/R a z toho U=SQR(PxR) a tedy v našem případě SQR(70x8)=23,66V~, rozkmit napětí na výstupu je tedy 2x23,66xSQR(2)=67V. Jak víme, v automobilech je většinou jen 12 až 14V. Z tohoto důvodu jsou dosahované výkony podstatně nižší (zkus si to sám spočítat obráceným postupem). Proto se používají reproduktory s co nejnižší impedancí (např. 2Ohmy), aby se docílilo většího výkonu, a koncové stupně se zapojují "do můstku" aby se zdvojnásobil napěťový(a při stejné impedanci i proudový) rozkmit. Další možností, jak v autě zvyšovat výkon je použití různých zdvojovačů nebo měničů v napájecích zdrojích nebo násobičů přímo uvnitř koncových IO.
Nakonec mi to nedalo a vyhledal jsem si schéma této konstrukce v Amáru. Ze schematu vyplývá, že zvýšit náchylnost k rozkmitání zesilovače lze skutečně zmenšováním vstupní impedance (tedy i zkratem na vstupu). Je to dáno zvoleným zapojením předzesilovačů - invertujících. Pokud bude vnitřní impedance zdroje signálu vysoká např. 30kOhmů, bude zesílení předzesilovače kolem 1 (při vytočení P1 na 50kOhmů). Pak připojíme vstup např. na reproduktorový výstup autorádia(výst. impedance se tu blíží 0) a zesílení nám najednou vzroste na 2,5. Jestli je potom dané zapojení náchylné ke kmitání, rozkmitá se zesilovač i při zkratu na vstupu.
Autor konstrukce použil např. větší kondenzátory v měničích aby byly "tvrdší" a měly "menší výslednou impedanci". Je ovšem otázkou, jest-li si můžeme tuto tvrdost na daném místě dovolit, aniž pro to neučiníme opatření v jiných částech zapojení popř. v návrhu plošných spojů. Špičkové proudy potom dosahují značných hodnot a miliohmové odpory spojů mohou být najednou příliš velké. Možná stojí za zvážení i případné rozdělení předzesilovače do dvou pouzder.
Autor konstrukce použil např. větší kondenzátory v měničích aby byly "tvrdší" a měly "menší výslednou impedanci". Je ovšem otázkou, jest-li si můžeme tuto tvrdost na daném místě dovolit, aniž pro to neučiníme opatření v jiných částech zapojení popř. v návrhu plošných spojů. Špičkové proudy potom dosahují značných hodnot a miliohmové odpory spojů mohou být najednou příliš velké. Možná stojí za zvážení i případné rozdělení předzesilovače do dvou pouzder.