Já naštěstí "do klubu" ještě nepatřím - mám všechno ještě na svém místě (snad
), jen mi jednou fréza ubrala kus nehtu, ale znám hodně lidí z blízkých skláren (řezání + broušení tabulového skla), tak nějaké pořezání je na denním pořádku (na náplast černou elektrikářskou izolepu a jde se dál dělat), někdy i horší věci (nutnost šití, nebo i šlachy), popřípadě šití i přímo na pracovišti (chytit to tabulí skla do břicha není úplně OK - zvlášť když jizva má přes 20cm), často létají kusy skla od rozbitých tabulí, bezpečák si rve vlasy, když mají maximální počet úrazů za rok vyčerpaný v dubnu... Jednou se prý urvala několikatunová bedna z jeřábu (technika zklamala) a spadla 2 metry ud nejbližšího člověka - prostě děs. Co znám další případy, tak to chytání padající tabule skla není dobrý nápad (zvlášť když člověk nechce přijít o pár článků prstů) a pod. Ono ty cirkulárky a hoblovačky jsou zrádné stroje - jednoho známého zbavila hoblovačka taky o článek prstu - ten ale měl hodně práce, jen to zavázal, zbytek prstu hodil slepicím a na úrazovku až druhý den
. Další soused to podobné v bleděmodrém - řezal na cirkulárce, ta mu sebrala malíček, ale protože byl v celku, tak si řekl, že si to nechá přišít - takže malíček do misky s ledem, tu položil v kuchyni na stůl a telefonicky sháněl odvoz. Prý potom jen ví to, jak do kychyně vběhla kočka (jeho), skočila na stůl a prchla ven i s malíčkem (který se už nenašel)