TOPFIELD TF6000CR bliká display
Moderátor: Moderátoři
Tak můj Topfield si už dnes také vyžádal výměnu koďanů. 2,5 roku běžného domácího provozu, mimo provoz byl vypínán ze sítě. Elyty CAPXONN
Zajímavé je, že teď i rychle přepíná kanály, což před tím nedělal a bylo to naprd už od nova, tak nevím, co si o tom mám myslet
Zajímavé je, že teď i rychle přepíná kanály, což před tím nedělal a bylo to naprd už od nova, tak nevím, co si o tom mám myslet
Věci,které fungují,se ZÁSADNĚ neopravují...
Není třeba posílat je to verze 86 a je na Antenexu a i jinde ke stažení. FW řeší problém s kartou ICE, ale ne problém přijímače.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Zdravím,
ad TOPFIELD TF6000CR:
Naprosto stejný problém po necelých 3 letech používání /začalo to dělat bordel těsně po záruce, pak se to na chvilku uklidnilo a za měsíc chcíplo definitivně/. Hláška "žádný signál", přijímač ani opakovaně z menu nenaladil žádný kanál, zapínání probíhalo na několik pokusů - v průběhu startu byl vidět pokles jasu zobrazovače a přijímač naběhl až na 3.-5. pokus. Ještě v průběhu funkce přijímače bylo ve zvuku slyšet ne přímo brum, ale ostré vrčení - jakoby rušení od neodrušených diod či cosi podobného.
Měření na výstupech zdroje 3,3V, 6,5V i 24V ukázalo napětí sice +/- správná, ale Fluke ukázal strašidelné zvlnění 65kHz hlavně zdroje 6,5V, takže závada jasná a ještě jasnější byla při pohledu na použité elektrolyty. Noname hnůj těžkého kalibru SAMXON, SAMYOUNG se záměrně limitovanou životností. Připomínám, že stabilizace výstupních napětí celého zdroje je odvozena z výstupu 3,3V.
Vzal jsem to zgruntu od hlavního primárního filtráku zdroje a osadil celý zdroj tím nejlepším, co zrovna doma bylo s cílem eliminovat další možnou závadu zdroje v budoucnu. Totéž doporučuji i Vám, kteří se s podobnou závadou setkáte. Jen bych si těm méně zkušeným dovolil připomenout, že opravujete spínaný síťový zdroj, je tedy třeba jisté pečlivosti při pájení - zatoulaná kulička cínu či vytažený, skoro neviditelný vlásek cínu k vedlejšímu spoji zpravidla znamená katastrofu.
Některé hodnoty kapacit i dovoleného napětí jsou oproti původním změněny v zájmu lepší filtrace a spolehlivosti.
Všechny nové elektrolyty jsou značky Nippon ChemiCon, mnou s úspěchem použitá typová řada je uvedena za údajem kapacity a dovoleného napětí. U elektrolytů spínaných zdrojů obecně platí pravidlo, že vzhledem k použitým vysokým pracovním kmitočtům nelze použít tzv. běžné elektrolyty na 85°C i 105°C, mají při těchto kmitočtech velké ztráty, ohřívají se jimi a brzy se zničí buď vyschnutím, nebo i výbuchem. Je tedy nutno použít tzv. nízkoimpedanční elektrolyty, v poslední době i firma Nippon ChemiCon vyrábí několik typových řad, speciálně určených pro spínané síťové zdroje /KY,KYZ,KZM a další/. Z běžně dostupných typů této firmy jsou pro toto použití vhodné kondenzátory řady LXZ, LXY, LXV, KY a i doprodejní KMF. Všechny tyto typy jsou nízkoimpedanční a některé i long-life a všechny určeny pro max. okolní teplotu 105°C.
Doporučil bych přidržet se vyjmenovaných typových řad, kapacity a provozního napětí. Všechny se tam spolehlivě vejdou, na desce je pro kondenzátory relativně dost místa - bylo zřejmě počítáno s vyššími kapacitami, příp. kvalitnějším provedením, které je logicky větší. Ale podle současného pravidla "osekej kde můžeš" to dopadlo tak, jak to dopadlo - že mnoho přijímačů přestalo fungovat ještě v záruční době, lze o tom na síti najít poměrně dost poznámek i od montážníků.
Číslování se vztahuje k typu zdroje ORTP-709, výroba 5/2009 Rev. 1.2.
Tak tedy : /v závorkách jsou mnou použité typy, vše se vešlo/
C5= 47uF/400V /KMF/, KXG
C8= 33uF/63V LXY, /LXV/, LXZ
C12= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C13= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C14=1000uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C15= 470uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C16=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C18=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C19= 1uF/63V MKT svitek RM5 WIMA MKS, Arc.R82, /Fara.C24/
Zcela preventivně jsem vyměnil i diody v jednocestných sekundárních usměrňovačích, zdálo se mi, že nadměrně hřejí, hlavně D9 a zdálo se mi to dobře. D10 výměna ze SB306 na SR560, D9 výměna ze vřelé UF5402 na SF56 a D8 výměna ze SB206 na SR360.
Po výměně diody jen vlažné, takže ta ultrafast UF5402 asi nebyla tak úplně ultrafast, spíš jen ultrafest .
Zbývalo vyřešit, co s příšernou teplotou chytrého spínače FSDM0365RL - dotykovým teploměrem jsem po 15 min chodu naměřil uprostřed horní plochy pouzdra 92°C a myslím si, že taková teplota dlouhodobě žádnému polovodiči nesvědčí. Vyřešil jsem to sice humpoláckým způsobem, ale funkčně a hlavně účinně - 80mm kousek hladkého měděného pásku 8x1,5mm ze zbytku rozvaděčové propojovací lišty, po odstřižení a zapilování odboček jsem jej ohnul do tvaru U se základnou 15mm a kapkou kyanoakrylátu Loctite 401, co má držet až do 120°C jsem jej nadrzo přilepil na horní plochu pouzdra. Drží to hodně pevně a hlavně chladí - opět po 15min chodu jsem naměřil ve středu U-čka už jen 68°C, to už ujde. Dovolil jsem si ještě změnit původní termistor v síťovém přívodu z 10-ohmového za 22-ohmový, pecka při zapnutí pak není tak velká.
Poslední věc, která mě na jinak dobrém přijímači pěkně sere je klidová spotřeba, páč zdroj zůstává trvale připojen k síti a ve stavu přijímače Standby odebírá celých 12W oproti 22W při přijímači zapnutém. Jistě by to nějak vyřešit šlo, ale už nebyl čas vymýšlet výměnu mikrospínače za síťový spínač a obvod, který po startu zdroje mžikově sepne původní přívody k tlačítku Standby. Pokud to někdo máte u tohoto přijímače vyřešeno /jsou jich v ČR údajně dovezeny snad statisíce/, podělte se - předem moc díky.
Snad tahle poněkud rozvláčná litanie někomu dalšímu pomůže zachránit jinak slušný přijímač před sběrným kontejnerem.
ad TOPFIELD TF6000CR:
Naprosto stejný problém po necelých 3 letech používání /začalo to dělat bordel těsně po záruce, pak se to na chvilku uklidnilo a za měsíc chcíplo definitivně/. Hláška "žádný signál", přijímač ani opakovaně z menu nenaladil žádný kanál, zapínání probíhalo na několik pokusů - v průběhu startu byl vidět pokles jasu zobrazovače a přijímač naběhl až na 3.-5. pokus. Ještě v průběhu funkce přijímače bylo ve zvuku slyšet ne přímo brum, ale ostré vrčení - jakoby rušení od neodrušených diod či cosi podobného.
Měření na výstupech zdroje 3,3V, 6,5V i 24V ukázalo napětí sice +/- správná, ale Fluke ukázal strašidelné zvlnění 65kHz hlavně zdroje 6,5V, takže závada jasná a ještě jasnější byla při pohledu na použité elektrolyty. Noname hnůj těžkého kalibru SAMXON, SAMYOUNG se záměrně limitovanou životností. Připomínám, že stabilizace výstupních napětí celého zdroje je odvozena z výstupu 3,3V.
Vzal jsem to zgruntu od hlavního primárního filtráku zdroje a osadil celý zdroj tím nejlepším, co zrovna doma bylo s cílem eliminovat další možnou závadu zdroje v budoucnu. Totéž doporučuji i Vám, kteří se s podobnou závadou setkáte. Jen bych si těm méně zkušeným dovolil připomenout, že opravujete spínaný síťový zdroj, je tedy třeba jisté pečlivosti při pájení - zatoulaná kulička cínu či vytažený, skoro neviditelný vlásek cínu k vedlejšímu spoji zpravidla znamená katastrofu.
Některé hodnoty kapacit i dovoleného napětí jsou oproti původním změněny v zájmu lepší filtrace a spolehlivosti.
Všechny nové elektrolyty jsou značky Nippon ChemiCon, mnou s úspěchem použitá typová řada je uvedena za údajem kapacity a dovoleného napětí. U elektrolytů spínaných zdrojů obecně platí pravidlo, že vzhledem k použitým vysokým pracovním kmitočtům nelze použít tzv. běžné elektrolyty na 85°C i 105°C, mají při těchto kmitočtech velké ztráty, ohřívají se jimi a brzy se zničí buď vyschnutím, nebo i výbuchem. Je tedy nutno použít tzv. nízkoimpedanční elektrolyty, v poslední době i firma Nippon ChemiCon vyrábí několik typových řad, speciálně určených pro spínané síťové zdroje /KY,KYZ,KZM a další/. Z běžně dostupných typů této firmy jsou pro toto použití vhodné kondenzátory řady LXZ, LXY, LXV, KY a i doprodejní KMF. Všechny tyto typy jsou nízkoimpedanční a některé i long-life a všechny určeny pro max. okolní teplotu 105°C.
Doporučil bych přidržet se vyjmenovaných typových řad, kapacity a provozního napětí. Všechny se tam spolehlivě vejdou, na desce je pro kondenzátory relativně dost místa - bylo zřejmě počítáno s vyššími kapacitami, příp. kvalitnějším provedením, které je logicky větší. Ale podle současného pravidla "osekej kde můžeš" to dopadlo tak, jak to dopadlo - že mnoho přijímačů přestalo fungovat ještě v záruční době, lze o tom na síti najít poměrně dost poznámek i od montážníků.
Číslování se vztahuje k typu zdroje ORTP-709, výroba 5/2009 Rev. 1.2.
Tak tedy : /v závorkách jsou mnou použité typy, vše se vešlo/
C5= 47uF/400V /KMF/, KXG
C8= 33uF/63V LXY, /LXV/, LXZ
C12= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C13= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C14=1000uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C15= 470uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C16=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C18=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C19= 1uF/63V MKT svitek RM5 WIMA MKS, Arc.R82, /Fara.C24/
Zcela preventivně jsem vyměnil i diody v jednocestných sekundárních usměrňovačích, zdálo se mi, že nadměrně hřejí, hlavně D9 a zdálo se mi to dobře. D10 výměna ze SB306 na SR560, D9 výměna ze vřelé UF5402 na SF56 a D8 výměna ze SB206 na SR360.
Po výměně diody jen vlažné, takže ta ultrafast UF5402 asi nebyla tak úplně ultrafast, spíš jen ultrafest .
Zbývalo vyřešit, co s příšernou teplotou chytrého spínače FSDM0365RL - dotykovým teploměrem jsem po 15 min chodu naměřil uprostřed horní plochy pouzdra 92°C a myslím si, že taková teplota dlouhodobě žádnému polovodiči nesvědčí. Vyřešil jsem to sice humpoláckým způsobem, ale funkčně a hlavně účinně - 80mm kousek hladkého měděného pásku 8x1,5mm ze zbytku rozvaděčové propojovací lišty, po odstřižení a zapilování odboček jsem jej ohnul do tvaru U se základnou 15mm a kapkou kyanoakrylátu Loctite 401, co má držet až do 120°C jsem jej nadrzo přilepil na horní plochu pouzdra. Drží to hodně pevně a hlavně chladí - opět po 15min chodu jsem naměřil ve středu U-čka už jen 68°C, to už ujde. Dovolil jsem si ještě změnit původní termistor v síťovém přívodu z 10-ohmového za 22-ohmový, pecka při zapnutí pak není tak velká.
Poslední věc, která mě na jinak dobrém přijímači pěkně sere je klidová spotřeba, páč zdroj zůstává trvale připojen k síti a ve stavu přijímače Standby odebírá celých 12W oproti 22W při přijímači zapnutém. Jistě by to nějak vyřešit šlo, ale už nebyl čas vymýšlet výměnu mikrospínače za síťový spínač a obvod, který po startu zdroje mžikově sepne původní přívody k tlačítku Standby. Pokud to někdo máte u tohoto přijímače vyřešeno /jsou jich v ČR údajně dovezeny snad statisíce/, podělte se - předem moc díky.
Snad tahle poněkud rozvláčná litanie někomu dalšímu pomůže zachránit jinak slušný přijímač před sběrným kontejnerem.
Pro lepení chaldičů na DPS a IC používám pastu z číny, případně DOW corning - ale to je jiná rána