Osnovy na technických školách

[AmarokCZ]

piitr: mě matematika baví, ale není pro mě prostě důležitá (pro to odborné) - vystačím si s tím, co znám ze ZŠ plus něco málo ze SŠ. Diferenciální počet, numerika a další v praxi stejně nepotřebuji (tohle nám už říkali na VŠ přednášející, kteří měli přednášení jako bokovku k práci v oboru).

kony2807: "odsezení" na gymplu je bráno v ohledu na asi 5 gymnázií v Pardubicém kraji o kterých mám informace (od studentů, příp. učitelů).
Jaký je vlastně důvod, že jsi na SŠ a ne na gymplu? A na jaké průmce vlastně jsi, že je tak špatná?
Školu kterou jsem navštěvoval asi nemá smysl komentovat, za posledních pár let respektovala celorepublikový trend a polevila v nárocích na studenty, nehledě na fakt, že je to obor, který vůbec nesouvisí s tímto fórem.
No a ta (jak jsi ty napsal) "ironická poznámka" nebyla poznámkou a už vůbec ne ironickou. Přečti si to znovu a pak možná pochopíš, co jsem naznačoval.

[rnbw]

Ked chce clovek (dobre) programovat, tak rozhodne nestaci matematika na urovni strednej skoly.

[kony2807]

Proč nejsem na gymnáziu ? Po šesti letech neschody s němčinářkou překročili jistou mez, kdy už přes to nešlo dál. Takže reparát. A ačkoli jsem se připravoval celkem intenzivně celé prázdniny (3x týdně 3 hodiny), při přezkoušení doučující i jinou němčinářkou mi bylo sděleno, že je to tak na lepší tři - mě nakonec u reparátu nenechala projít. A o znalostech to opravdu nebylo . Nové přezkoušení je komisí naprosto stejného složení, jen s přítomností ředitele školy. Nakonec jsem došel k závěru, že i kdyby si to už před ředitelkou nedovolila, stejně by se po mě náramně ještě více vozila až do posledního ročníku. Takže jsem si nechal orazítkovat lejstro s neprospěl a šel si po svých na průmyslovku (o přestupu sem přemýšlel už nějaké dva roky - tedy na vybírání sem měl času dost). Mno, bohužel, dnes už bych ten názor raději zrevidoval, ale pozdě .

Školu raději jmenovat nebudu - ale špatná je jen z absolutního měřítka, nikoli relativního, kdy ji srovnávám s okolními školami stejného zaměření ...

[piitr]

piitr: mě matematika baví, ale není pro mě prostě důležitá (pro to odborné) - vystačím si s tím, co znám ze ZŠ plus něco málo ze SŠ. Diferenciální počet, numerika a další v praxi stejně nepotřebuji (tohle nám už říkali na VŠ přednášející, kteří měli přednášení jako bokovku k práci v oboru).

Já myslím, že je potřeba rozlišovat dva druhy "matematiku nepotřebuju":
1) "Bral jsem parciální diferenciální rovnice. Pomocí těch jsem pochopil, jak se chová elektromagnetická vlna ve vedení. Teď už tu vlnu chápu tak nějak intuitivně a tu matiku už dávno nepoužívám - nepotřebuju ji." S tímhle bych i souhlasil.
2) "Nikdy jsem se nějaké dif-nebo-co rovnice neučil, to je pro snoby. Vlnu ve vedení chápu i bez toho." S tímhle nesouhlasím. Většinou pak má člověk v tom chápání mezery, a když narazí na něco ne úplně obvyklého, může udělat mylný závěr. Často se mu také může stát, že si někde něco přečte a nastuduje a nepozná, že autor o věci nic neví a napsal rozporuplný blábol. A takových blábolů je bohužel dneska hodně.

[pocitujlasku]

Ja som pred vyse 10-timi rokmi skoncil elektro priemyslovku v Lipt. Hradku.
Labaky od prveho rocnika, najskor zakladne merania napatie/prud, potom VA charakteristiky rezistora, diody, tranzistora, az to koncilo pri merani 3f obvodov. To boli jedny labaky, druhe bolo prakticky: zostrojit jednoduchy obvod, najskor blikace, zosilovace, dokonca sietovy regulator spinany v 0. A ku kazdemu zapojeniu vysvetlit naco sluzi kazda jedna suciastka, nejake tie logicke postupy, ako identifikovat zavadu na zariadeni. Dalsie labaky boli instalacie rozvodov, ako urobit ocko na kabli, ako sa tahaju kable v stene, vsetky kable pekne vyrovnane... Posledne bola cislicovka, zapojenie log. obvodov, rozne citace, klopne obvody (RS, D..), ktory reaguje na aku hranu (nabeznu, zavernu). K tomu ako pracu navrhnut obvod, ktory bude generovat na 4 vystupoch signaly podla obrazka.
V 4 rocniku sme mali MCU, prva hodina a ucitel: podla osnov sa mame ucit 8088, ale vsetko je to to iste, len ine prikazy, tak behom roka sme sa naucili zaklady: x51 (AM), plc od siemensi (logo!), horset, ovladanie robotickej ruky, a este niekolko dalsich programov.
Samozrejme popri tom MS-DOS, pascal, windows 3.1, neskor 95, zaklady siete.
Takze ked to tak citam, ja som velmi rad, ze som chodil do tej skoly. Mal som z kazdej oblasti predstavu o com vlastne je, vedel som citat schemy, a rozumel im.

[p32]

p32: ty máš keců, ale pravdu taky nemáš! V učitelích z tohoto hlediska problém není, problém je výš! Kdyby každý učitel vyházel všechny, kteří na to nemají (tzn. v dnešní době skoro každého), tak by okamžitě dostal vyhazov a neměl by ve výsledku kdo učit.
Na gymnázium je pořádek a dostávají tam studenti zabrat? Byl jsi někdy na nějakém gymnáziu? Po absolvování gymplu je z člověka jen cvičená opice, která zvládá pouze naučit se cosi nazpaměť, ale chybí ji logické myšlení, což je důvod proč jsou gymnazisté na technicky zaměřených VŠ školách tak příšerně zaostalí.

Na gymplu (konkrétně francouzském) jsem byl asi 200x a více, aby bylo jasné. To, že vy tam máte bordel, to ještě neznamená, že je to všude podle tebe stejné.

Ano, pokud by každý učitel vyházel všechny, tak by jen prostě prokázal, že je neschopen někoho něco naučit a ať tedy jde k lopatě. 🤐 nepatří ke kastě, co má druhé učit, když sám nezvládá to, co je jeho zaměstnáním. Mimochodem, znám přes 15 učitelů, kteří mají stejný názor.

Po absolvování gymplu žádná opice z člověka není, pleteš si pojmy s dojmy a chtělo by si to zopakovat tak 7. obecnou. Gymnasisté mají právě více logického myšlení než jejich souputníci ze středních škol, protože umí většinou 2x lépe matematiku než oni a ještě jsem neviděl příšerně zaostalého gymnasistu na technicky zaměřené VŠ. Jestli je podle tebe logická zaostalost neznalost funkce diody, tak mi ukaž technicky zdatného středoškoláka, co umí matematiku, chemii, fyziku a nemá problémy na VŠ.
Znám daleko víc synáčků známých, co si udělali nějakým zázrakem elektroprůmku a mají školu na "počítače" a tyto "odborně" poskládané počítače mi jejich rodiče nosí na opravy, aby jim fungovaly. Z takových většinou vyrostou dál jen ti výměnkáři celých desek v televizích a jinde místo, aby je spravovali a slušní opraváři na ně jen doplácejí.

Jinak nic osobního, vím jak to myslíš, ale tady bys asi pravdu neměl.

[Hill]

Měl jsem na zrovna tak dobrou školu štěstí, i když laborek a praktické výuky mohlo být o něco víc, přesto mi základy dala dost dobré, i když jsem to s pílí zrovna nepřeháněl. Ale možná to bylo tím, že odborné předměty mě bavily, jazyky mi šly tak nějak samy od sebe, partu ve třídě jsme měli skvělou, což později potvrdil i náš třídní, že prý takovou od té doby neměl (ale to asi tké bylo dobou, 1968-1972).
Zkrátka vzpomínám na tu školu v dobrém, byli tam dobří vyučující, kteří dokázali zaujmout a asi jsme si víc považovali toho, že z 530 u zkoušek nás vzali 130, nebo co, ten vztah ke škole asi byl také jiný...

[AmarokCZ]

Ano, pokud by každý učitel vyházel všechny, tak by jen prostě prokázal, že je neschopen někoho něco naučit a ať tedy jde k lopatě.

Tady jsou dva velké problémy: 1) Sebelepší učitel nedokáže naučit studenta, který jeví absolutní nezájem. 2) Těch opravdu schopných učitelů je málo, takže zbývající počet míst musí být logicky doplněn těmi méně schopnými (na průmyslovkách často ani ne učiteli).

Gymnasisté mají právě více logického myšlení než jejich souputníci ze středních škol, protože umí většinou 2x lépe matematiku než oni a ještě jsem neviděl příšerně zaostalého gymnasistu na technicky zaměřené VŠ.

Logické myšlení nesouvisí jen s matematikou a s těmi rozdíly ve znalostech matematiky je to individuální - když budeš srovnávat průměrný gympl s mizernou průmyslovkou, tak tam rozdíl bude samozřejmě velký. Já jsem se na střední v matice naučil (na rozdíl od mnoha jiných průmyslovek) i diferenciální počet, takže můžu v klidu říct, že gympláci neuměli matematiku lépe než já a moji spolužáci ze SŠ.
A pokud jsi neviděl zaostalé gympláky na technické VŠ, tak bys měl navštívit fakultu na které jsem studoval, zajít si k nějaké ústní zkoušce z technického předmětu a poslechnout si, co jsou ty cvičené opice schopné říct ... asi by ses smíchy válel po zemi.

[piitr]

A pokud jsi neviděl zaostalé gympláky na technické VŠ, tak bys měl navštívit fakultu na které jsem studoval, zajít si k nějaké ústní zkoušce z technického předmětu a poslechnout si, co jsou ty cvičené opice schopné říct ... asi by ses smíchy válel po zemi.

Souhlasím, že když gymplák vidí elektroniku poprvé na VŠ a ještě to nezná, vypadá tam jako trubka. Ti ze SOŠ mají náskok, už to znají, ale oni na té SOŠ byli určitě za trubky úplně stejně, když se to učili poprvé. Gymplák má sice zpoždění, ale to neznamená, že je cvičená opice. On se to naučí přece taky, jen o 4 roky později.

[AmarokCZ]

piitr: hmm, jenže co když ta situace o které se zmiňuji je v posledním ročníku VŠ? To už je podle mého názoru "trošku" větší průser než když je to v prváku.

[piitr]

piitr: hmm, jenže co když ta situace o které se zmiňuji je v posledním ročníku VŠ? To už je podle mého názoru "trošku" větší průser než když je to v prváku.

To jo. Netvrdil bych ale, že za to může gympl. To jde spíš o jednotlivce.

[piitr]

Jestli taková situace dělá špatnou vizitku nějaké škole, tak podle mě spíš té VŠ.

[AmarokCZ]

Jestli je to v jednotlivci ať posoudí každý sám, podle mě ale ne. Nebo je snad náhoda, že největší kraviny vymyslí vždycky někdo z gymplu?
Vizitku to naštěstí nedělá "nikomu" (kromě toho, že to dělá špatnou vizitku celému vysokému školství), při troše štěstí takového člověka u státnic nebo jinde vyrazí ...

[MartinOV]

pocitujlasku: To je pohádka, ráj nebo skutečnost?
Ani se mi nechce věřit, že se tohle všechno dá během 4 let. U nás se z těch čtyř let školní docházky využijí jen 3 roky, protože ten jeden rok sežerou všechny souvislé praxe (které je stejně nemožné sehnat v oboru bez známostí a příbuzenských vztahů) a maturita (která sežere hodně času i v nižších ročnících, protože ve škole musí být ticho).
Cokoliv se začne učit, tak buď ten učitel tomu vážně nerozumí a jen čte z knihy a my vyrábíme 27 dalších kopií v sešitech nebo tomu rozumí, ale není na to čas. Například máme chodící encyklopedie na PLC i MIT, jenže dotace je jedna trojhodinovka týdně (MIT) nebo dvojhodinovka (PLC) a to se ještě dělíme o tu dvoj a troj hodinovku s dalšími dvěma učiteli. V 1 až 3 ročníku to znamená střídání po 3 měsících, ve 4. ročníku po 2,5 měsících. Je téměř nemožné něco probrat během tak krátké doby, kdy se ani pomalu nedostanou k jádru pudla. Podobně jsme teď ve čtvrťáku dostali chodící encyklopedii i na elektroniku. Bohužel trochu pozdě. Předchozí učitelky se sice snažily, ale tenhle je jiný. Umí to vysvětlit do podrobna. A nebo je to možná tím, že do čtvrťáku jsme brali věci, které jsem dávno uměl...

Kroužky tady oficiálně nejsou žádné. Pokud to tedy studenti vyšších ročníků nedělají pro studenty nižších ročníků ve svém volném čase. Samozřejmě když třeba potřebujete něco přesně změřit, něco spájet nebo s něčím pomoct, stačí zajít za správnými učiteli, kteří toho třeba moc nenaučí, ale když má někdo zájem, jsou ochotní udělat cokoliv. Tím je naše škola relativně lepší než ty ostatní v okruhu do 25km. Neznám situaci v SPŠeiř ve FpR, ale dost pravděpodobné to (dle zkušeností ostatních vyučujících) bude naprosto stejné.

[MartinOV]

Jo a ještě k debatě o gymplácích...
I já mám zkušenost, že s jejich technickým logickým myšlením to není závratné. Zase je ale třeba odlišit technické myšlení od matematického, protože znám vynikajícího matematika, IQ 150, ale teď je FEI a elektronice vůbec nerozumí a není schopen pochopit tak jednoduché věci jako dioda, tranzistor, ohmův nebo kirchhoffův zákon.
Jiní gympláci šli raději na humatině zaměřené VŠ nebo na ně teprve půjdou.