impedance píše:... mě jde na budící trand 2SA1943 něco okolo 10mV a na 2SC5200 nejde nic (0mV) na ostatní 2SA1943 už jde jen 1,5mV a na zbytek 2SC5200 nejde nic (0mV). ..
Nevíme, jest-li měříš při odpojené nebo připojené zátěži. Také to vyjadřování by mělo být přesnější.
Musíš zjistit, kam teče proud z kolektoru BF470(např. odpojováním). Zkontroluj např. příslušnou tranzistorovou pojistku. Oba proudové zdroje (BF469 a BF470) by měly topit stejně.
všechno je to měřeno bez zátěže a měření jsem prováděl na výkonových emitorových odporech.
BF469 netopí skoro vůbec a na BF470 se po 5 minutách nedá udržet ruka.
za hodinku se do toho pustím, tak pak dám ještě bližší info.
takže , dnes jsem naměřil toto. na emitorovej odporech(0,47ohm) obou konců jsem naměřil 0mV . na bázích jsem naměřil 60mV a na kolektorech +- 80 V. Na tech předbudičích 2SA1943 a 2SC5200 to samé až na to, že na bázi 2SA 0,4 V a na 2SC 0,3V. Na MJE15032 je na Emitoru 0,4V C 80 V a bázi 0,9V. na druhém MJR15033 emitoru 0,3V C-80V a k 0,8V. na BD139 (teplotní snímač) na B 0,2V na C je 0,8V a na E je 0,9V.
jo a ještě KF470 a KF469 topí tak stejně. jdu je odměřit.
všechno měřeno při potenciometru vytočeném do leva(na nejnižší)
jo omlouvám se na E je -0,9. jinak právě teď jsem na to přišel . asi studeňák nebo nevím jakým zbůsembem sem nějak pochroumal trimr a teď už to zase reguluje proud na emitorovejch odporech koncáku, tak ,jak má. proto to najednou z ničeho nic přestalo fungovat, protože jsem vlastně nastavoval proud když to přestalo jít, jestli je to teda možný. taky je možný ,že jsem tam s něčím pohnul a ani o tom nevím. každopádně všem děkuji za pomoc.
tohle je doopravdy neuvěřitelné, takže jsem to dal do zásuvky abych si znovu ověřil funkci. co se samozřejmě nestalo, zase to neregulovalo kliďák.
takže po chvíli zkoušení jsem se nasral a oddělal chladič a tak už mám plný přístup k dps. odpájel jsem ten trimr(měl urvanou nohu) ,ale myslím, žej sem ji urval, když jsem za něj casnoval proč to znova nejde. zítra skočím koupit noví a prasknu ho tam. ale ještě předtím než jsem ho odpájel jsem změřil budič 2SC5200 a na jeho emitorovém odporu jsem naměřil napětí 1,5mV, které nereagovalo na trimr. Pakliže budu předpokládat že trimr byl OK , tak další možnost by mohl být trand BD139(to teplotní čidlo) ve schématu není popsaný, ale na jeho bázi je přiveden ten trimr. v to vlastně i doufám, protože mám 2 náhradní kusy.
chtěl bych se taky něco přiučit, takže pokud melu nějaký kraviny , tak bych prosil opravit na pravou míru.
edit : omlouvám se za dabl post
Obvod pro teplotní stabilizaci klidového proudu koncovými tranzistory je v klasickém zapojení používán desítky let. Jeho funkci lze měřit m.j. měřením Uce tranzistoru -viz schema. Velikost tohoto napětí se musí v tomto případě pohybovat v oblasti 6-ti násobku Ube budičů a koncových tranzistorů, tedy minimálně 4,2V. Lze ji měnit zmíněným trimrem.
Proštuduj si to.
takže, složil jsem to a regulace proudu už jde. uvidím jestli jde i ta automatická ,ale ta by měla jít jelikož předtím fungovala. zatím děkuji, s dalším problémem se tady zase ukážu.
ještě bych se chtěl zeptat, ten tranďák na regulaci funguje ,ale trvá strašně dlouho než začne něco dělat. jde mě na koncák 55mA a ten trand stále nic nedělá a napětí na emitorovým odporu se stále zvyšuje. ale když k němu přiložím pájku (nedotýkám se ho) , tak to pomalu začne klesat. jak ji oddělám tak se to zase začne zvyšovat.
A co se ti nezdá? Důležité pro teplotní stabilizaci je tepelná vazba BD139 s koncovými tranzistory. Pokud proud 55mA nestačí ohřát chladič, nemůže na to BD139 reagovat.
no právě, koncákem teče 55mA a Joži mě doporučil 25mA na pár trandů. nechápu, jak to teda nsatavit. s takovouhle tym trandem poteče 100mA než se chladič ohřeje.
No těch párů tam vidím 8. Tzn, celkový klidový proud konc. tranzistory 8x25=200mA. Tedy zhruba ztráta 160 x 0,2=32W proměněná na teplo. To by topit mělo.
nechtěl by jste mi napsat postup, jak by jste to dělal? našel jsem na netu něco kdy pan Sinclair popisoval ,jak na to. tak se podle toho řídím:
Není myslím třeba nic složitě počítat - stačí zesilovač zadrátovat do oscloskopu, generátoru a nf milivoltmetru. Na generátoru nastavíte 15-20kHz a zesilovač vybudíte na výstupní napětí cca 0,5V rms. Přepnete osciloskop na příslušnou citlivost a při malém klidovém proudu tam uvidíte ošklivé zuby jako o žraloka.
Velmi opatrně budete trimrem přidávat klidový proud, až zuby zmizí a sinusovka bude krásně rovná a s pravidelným tvarem. Za současného měření úbytku napětí na emitorových odporech ještě maličko přidáme a trimry zajistíme buď nitrobarvou, případně stačí i známé lepidlo Kanagom.
Klidový proud by neměl přesáhnout asi 25-30mA na jeden pár koncových tranzistorů, měřit je nutno na výkonových emitorových odporech, nikoli na pojistkových držácích, protože na pojistkách byste současně měřili celý odběr výkonového zesilovače /diferenční stupně, proudové zdroje, rozkmitový zesilovač apod./ Na pojistkových držácích je možno měřit klidový prpud pouze za předpokladu, že velmi dobře víte, kolik odebírá zbylá část zesilovače. Jak už jsem uvedl, klidový proud koncových tranzistorů je možno přesně měřit pouze jako úbytek napětí na emitorových odporech, přičenž je vhodné, aby vstup zesilovače byl zkratován, nebo alespoň uzavřen odporem cca 680 ohmů.
Vezmeme-li populární zesilovač Leach, kde naměříme na emitorových odporech 0.33 ohmu úbytek např. 15mV, pak to podle Ohmova zákona odpovíá klidovému proudu 45mA, což je naprosto zbytečně moc. Otočíme tedy trimrem směrem k menšímu klidovému proudu, až dosáhneme již zmíněné hodnoty kolem 30mA a zesilovač necháme nejméně půl hodiny "ustát", abychom zjistili, zda je klidový proud stabilní a neroste s teplotou.
Závěrečná zkouška je zesilovač, vybuzený sinusovým kmitočtem např. 400Hz po dobu nejméně půl hodiny za průběžného měření klidového proudu /s vypnutým buzením/, abychom zjistili, zda u zesilovače neroste klidový proud neúměrně s teplotou. Ideální je, aby byl zesilovač tepelně poněkud překompenzován, to znamená, že klidový proud s vyšší teplotou poněkud poklesne. To značně přispívá k bezpečnosti provozu zesilovače, protože nehrozí tzv. tepelný sekundární průraz, jeden z nejnebezpečnějších stavů zesilovače.
U běžných bytových hifi zesilovačů bývá klidový proud buď držen jedním tranzistorem, který má tepelný kontakt s chladičem /což mnohdy nestačí/, případně je klidový proud, nadproudové ochrany a další funkce řízeny speciálním zákaznickým IO. Ideální je ovšem pro udržení a hlídání klidového proudu obvod, jehož obecně vžitý název je násobič Ube. Jak takový obvod vypadá, si můžete v klidu prohlédnout u zesilovačů řady DPA220-280-440-880 konstruktéra Pavla Dudka. Jde defacto jen o jeden tranzistor a dva odpory navíc a rád bych na tomto místě upozornil, že tento obvod nelze nahradit Darlingtonem, i když to tak někteří zkoušeli /Alan Kraus například/. Obvod má vynikající vlastnosti, zesilovač tepelně překompenzuje "tak akorát" a prakticky nic to nestojí, defacto jeden výkonnější tranzistor v pouzdře TO92, např. BC639, BC640 apod. Jako snímač teploty slouží jakýkoli tranzistor v pouzdře TO126 /BD139, BD140/.který má výborný tepelný kontakt s chladičem či převodníkovým L-profilem. Obvod je znám už poměrně dlouho, myslí, že poprvé ho použil asi v roce 1974 Erno Borbely při návrhu zesilovačů pro firmu Dynaco.
