http://www.jenpromuze.cz/mixer/16379-25 ... ala-kolesy
O Einsteinovi, Stvořiteli, Darwinovi...a vůbec (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
Neříkám, že oči nemohou mít vrozené vady. Jistěže ano. Ovšem astigmatismus nebo šilhání k nim asi nepatří. Dítě se narodí s hotovýma očima, ale "neseřízenýma". V děloze jaksi nejde skoordinovat pohyb obou očí, nebo nastavovat ostrost vidění. Chybí obraz v patřičném zorném poli. U novorozeněte tedy nelze tyto stavy hodnotit, protože ještě neexistují. Samozřejmě pokud oko nemá vrozenou vadu, což teda většinou nemá. Pak záleží na dítěti a prostředí, jestli si oči skoordinuje nebo ne. Pokud tedy není diagnostikována jiná vada než třeba to šilhání, nepovažoval bych to vůbec za vadu oka a natož vrozenou. Dítě šilhá proto, že jedno oko v tu chvíli nepoužívá. K tomuto postoji došlo až po narození, a příčiny mohou být různé. Nedařila se mu koordinace z nějakého důvodu, tak to vyřešilo takhle, nebo mělo zájem koukat příliš do blízka, což od určité vzdálenosti je výhodnější jedním okem, atd. Takže příčina není v oku ale v mozku, a ani mozek bych nenazýval vadný protože on se proto na nějakém základě prostě jen rozhodl. Je naprosto v pořádku a funkčni, dalo by se to snad nazvat jen tak, že se to ještě nenaučil, nebo se spletl. Když se pak začne léčit oko, v podstatě se jen donutí mozek, aby ho začal správně používat. Oko si jen zvykne na odlišné parametry použití. Kdybych to chtěl přirovnat k počítači, neni to problém HW ale pouze SW. Alespoň tak to vidím já. Mimochodem jsem krátkozraký, na levé oko víc, na pravé méně. Příčina je ta, že od malička se snažím přijít spoustě věcem na kloub a často jsem pozoroval věci hodně zblízka, třeba rozebrané hodinky, a prakticky všechno, co semi dostalo do ruky. Příčina rozdílnosti v míře krátkozrakosti mých oči je zase v tom, že jako dítě jsem asi od druhé třídy hodně četl, nejraději v posteli, samozřejmě na levém boku, abych měl pravou ruku volnou na obracení stránek. Oči se pouze přizpůsobily způsobu použití, levé se stalo dominantní při pohledu do blízka, pravé při pohledu někam dál. Což se využilo i jinde, nejen u toho čtení. Dále jsem vypozoroval, že krátkozrakost se vždy zvětšila s novými (silnějšími) brýlemi, a nastavila se tak, že jsem s novými brýlemi po čase viděl jako se starými. Pak to tak zůstalo do chvíle, než někdo zase iniciativně půl dioptrie nepřidal. Já totiž s brýlemi svůj styl dívání nezměnil, oči se tedy opět přispůsobily tomu, co jsem od nich požadoval. Doktoři tenkrát tvrdili, že na dívání do blízka se brýle do dálky nemusí sundávat! Což je samozřejmě nesmysl, stačí troška geometrie, že? Jenže druhák to ještě neví. Později, kdy už jsem věděl, si doktoři stejně stáli za svým. Nepochopitelné. Nyní už, u dcery, to doktor řekl správně. Můj zrak už je léta stabilní, protože nosím dioptrie podle svého názoru, a zdá se mi, že krátkozrakost pomalu mírně ustupuje. Což už samozřejmě může mít milion důvodů, ale kdybych tehdy nezastavil to neustálé navyšování dioptrií, neměl bych dneska na levým oku 4 ale asi 10 
Tupozrakost (jedno oko hůř vidí) je dědičná porucha, tedy vrozená. S tím nic nenaděláš. Ale korigovat to lze právě úpravou "softwaru". Holčička, které jsem psal, byla čtvrtá v linii s předky s touto vadou
Já mám v současnosti cca 4,5 dioptrií, jsem krátkozraký. Podle Tvé teorie ale bych být neměl, protože jsem si první brýle obstaral až v době, kdy jsem měl dioptrií 4 a 3,5. V té době jsem hodně jezdil autem, tedy oči jsem potřeboval hlavně na dálku. Přesto jsem postupně přestal rozeznávat značky (to mě donutilo ostatně k očnímu zajít).
V současnosti je stav stabilizovaný, nemění se. Další změna pravděpodobně přijde zhruba do deseti let, kdy by se mi měla lepšit schopnost vidět na dálku. Je to celkem běžný úkaz u krátkozrakých okolo 60 let věku.
Moje matka je celý život krátkozraká, čtením to určitě nemohlo být, protože jako dítě na to neměla ani čas, ani jiné možnosti. Musela se ohánět a obstarat část hospodářství a postarat se o sourozence.
Jeden syn nosil brýle (krátkozrakost), po několika letech se to zlepšilo, nemusí je nosit.
Na manželčině straně jsou taky vysledovatelné linie krátkozrakých
Oční vady jsou vrozené, popřípadě sklony k některým vadám také, včetně dědičnosti.
Nevhodnou zátěží očí si zrak také lze poškodit, souhlasím se čtením v posteli vleže na boku, taky to tak mám.
Ale jsou změny, které ani tréninkem nezmůžeš, i když jsou šarlatáni, kteří tvrdí a za tučný honorář nabízejí vyléčení krátkozrakosti očními cviky.
Má to jednu nevýhodu- nefunguje to.
Jirka
Ale
Já mám v současnosti cca 4,5 dioptrií, jsem krátkozraký. Podle Tvé teorie ale bych být neměl, protože jsem si první brýle obstaral až v době, kdy jsem měl dioptrií 4 a 3,5. V té době jsem hodně jezdil autem, tedy oči jsem potřeboval hlavně na dálku. Přesto jsem postupně přestal rozeznávat značky (to mě donutilo ostatně k očnímu zajít).
V současnosti je stav stabilizovaný, nemění se. Další změna pravděpodobně přijde zhruba do deseti let, kdy by se mi měla lepšit schopnost vidět na dálku. Je to celkem běžný úkaz u krátkozrakých okolo 60 let věku.
Moje matka je celý život krátkozraká, čtením to určitě nemohlo být, protože jako dítě na to neměla ani čas, ani jiné možnosti. Musela se ohánět a obstarat část hospodářství a postarat se o sourozence.
Jeden syn nosil brýle (krátkozrakost), po několika letech se to zlepšilo, nemusí je nosit.
Na manželčině straně jsou taky vysledovatelné linie krátkozrakých
Oční vady jsou vrozené, popřípadě sklony k některým vadám také, včetně dědičnosti.
Nevhodnou zátěží očí si zrak také lze poškodit, souhlasím se čtením v posteli vleže na boku, taky to tak mám.
Ale jsou změny, které ani tréninkem nezmůžeš, i když jsou šarlatáni, kteří tvrdí a za tučný honorář nabízejí vyléčení krátkozrakosti očními cviky.
Má to jednu nevýhodu- nefunguje to.
Jirka
Ale