Hele a nebylo by lepší se operákům v nabíječce olova radši vyhnout úplně?
Jinak teda odolnost proti zkratu v jakémkoliv režimu a odolnost proti nechtěnýmu přepólování aku považuju za úplně prvořadý.
Je to určitě jenom můj subjektivní názor, vytvořenej tím, co jsem měl možnost v "ostrým provozu" vidět.
Prostě si myslím, že tyhle dvě uvedený odolnosti by měly být 100% a jsou nejspíš daleko přednější, než je třeba nějaký extra přesný, desetinkový měření proudu velkým budíkem a tak..
Takovej automechanik, co potřebuje fofrem oživit nějaký aku, v tom daným momentu celkem sere na nějaký přednostní připojení aku a až potom do sítě. Co jsem tak viděl, tak všichni co znám, to dělají úplně přesně opačně
Jeden z nich dokonce přímo přede mnou "testoval funkčnost" nabíječky tvrdým škrtem krokavců o sebe. Pravda, byla to nějaká rejžácká sračka, co ani neměla síťovej vypínač, natož prosvícenej. Ale myslím si, že i kdyby vypínač byl a svítil, tak ty jiskry na krokavcích jsou směrodatnější, než všecky kontrolky světa
Nijak jsem to nekomentoval, ale i podle mě by při takovém "idiot-testu" žádná pojistka vyletět neměla. V tu ránu je to pro tyhle lidi, co furt někam spěchají, přístroj na hovno - když se v něm musí třeba 3x do týdne měnit nějaký pojistky, co ausgerechnet zrovna nejsou po ruce.
Jsou asi jenom dva momenty, kdy by mělo "něco" natvrdo vyletět /anebo nedovolit spustit silový okruh mn/ :
Zaprvý přepólovanej akumulátor a zadruhý vážná porucha regulace/omezení proudu takovýho rozsahu, že by byl výstupní proud třeba omezenej jenom vnitřním odporem trafa.
Na to první by mohla stačit 10A autopojistka a festovní 25A-50A dioda, pokud se v tom skorovybitém aku ještě posbírá těch cca 20A na přetavení 10A pojistky.
Na vážnou poruchu regulace, kdy by na výstupu bylo plný napětí a plnej proud, co dá trafo /otevřený tyristory naplno/ by snad mohla postačit i primární pojistka, ne?
Aktuální hodnota oživovaného, polovybitého či skorovybitého akumulátoru bývá v daným stavu zpravidla o hodně nižší, než je cena fakt dobré, spolehlivé a odolné nabíječky.
Mám za to, že asi žádný automechoš nepřepóluje akumulátor úmyslně - spíš ve spěchu, anebo že má prostě bordel v hlavě, myslí už na něco jinýho, anebo je náhodou barvoslepej. Snad v každým voze, od kterého jsem viděl zvednutou haubnu, jsou dráty k plusovýmu oku červený a mínusový je černý lano.
Krom všeho jinýho jsem ale hlavně viděl, že se /asi z vícero důvodů/ naprosto běžně připojuje už zapnutá nabíječka na neodpojený akumulátor, přímo na voze.
Tak proto si teda myslím, že by nabíječka určitě měla mít v daný okamžik tolik "rozumu", že by při nechtěným opačným připojení buď měla sama něco střelhbitě vyrazit, nebo radši vůbec nedovolit přepólovanou nabíječku zapnout po silové stránce.
To obojí by mohlo jít zajistit celkem jednoduše, ale obojí vyžaduje buď nějaký minimální napětí či schopnost dodat ještě trochu proudu.
Je mi jasný, že ani sebesilnější nabíječka /s omezením proudu/ skrz malý vnitřní odpor akumulátoru neprotlačí do instalace vozu opačnou polaritu, ale...
Dneska jsou ty piksly všecky narvaný elektronikou /jeden z důvodů, proč automechoši při dobíjení akumulátor od vozu neodpojují/ a jeden nikdy neví, kam se proudový pulsy opačný polarity z tyristorový nabíječky dostanou a čemu mohou uškodit.
Co si o tom myslíte?
Když se vrátím k tomu AR10/1981 - proč teda těch 2x29V?