Tak pokud má být použit na 400V(380V), tak zapojit tři fáze na spodní tři šroubky a zapojit na kostru PE žlutozelený. Jistit by se měl podle proudu ze štítku na 5,3A. Buď ho nejistit a jen připojit do již jištěné třífázové zásuvky, nebo k němu dokoupit motorový spouštěč na příslušný proud.
Když něco nevíte...klidně se zeptejte Co vás nezabije, to vás posílí Jenys
DÍKY,už jsem to vyčetl u mylse. musel by byt na 660V většinou nad 3KW . Jinak kdyby někdo za peknou cenu z Pardubicka měl silnější 950ot/min třeba 4 nebo 5 kw, tak at se ozve.
pawka píše:...musel by byt na 660V většinou nad 3KW.
Motor může být na různá napětí, s 660V to nijak nesouvisí. Možnost spouštění Y/D záleží na konkrétním provedení vinutí. Vždy je rozhodující štítkový údaj.
Tohle byla zrovna jedna z otázek u přijímacího pohovoru.Pokud bude ten motor přímo na síť,potom do hvězdy(spoj 3 šroubky na jedný straně,na druhou hoď fáze).Pokud pojede z měniče na 230V,pak do trojúhelníka(spojit horní a spodní šroubky a k nim dát jednotlivý fáze,stínění kabelu měnič-motor je zemněný na obou stranách k PE nebo ke krytu).
My v práci máme motor pro dávkovací šnek s přidaným elektroventilátorem právě kvůli nízkým otáčkám. Při výměně motoru jsem u nového motoru musel odříznout hřídel pro vrtuli, nešel by přídavný ventilátor přichytit.
Když něco nevíte...klidně se zeptejte Co vás nezabije, to vás posílí Jenys
Nejde o plný výkon, ale o velikost zatěžovacího momentu. Při napájení z měniče může pracovat motor ve dvou režimech: V režimu konstantního momentu (od nulových do jmenovitých otáček) a v režimu konstantního výkonu (od jmenovitých otáček dál). Měnič udržuje konstantní poměr amplitudy napájecího napětí a frekvence U/f, a to až do jmenovitého bodu limitovaného velikostí stejnosměrného napětí v meziobvodu měniče. V tomto bodě se točí motor při jmenovitém zatížení otáčkami uvedenými na štítku a dává jmenovitý výkon. Je-li konstantní poměr U/f, pracuje motor s konstantním sycením a tudíž má konstantní moment. Tomu odpovídá konstantní činný proud dominantně se podílející na vzniku ztrát ve vinutí. Při konstantním momentu a rostoucích otáčkách roste mechanický výkon. Takže motor je schopen vyvinout jmenovitý moment v širokém rozsahu otáček a tudíž i výkonu. A tady se dostáváme k problému uchlazení: Pokud bude jmenovitý moment motoru s dostatečnou rezervou větší než zatěžovací moment poháněného zařízení, motor se uchladí i při malých otáčkách, protože ve vinutí budou díky menšímu proudu menší ztráty. Samozřejmě záleží i na okolních podmínkách, ve kterých motor pracuje (teplota, pohyb vzduchu, další zdroje tepla atd.). Při konstantním sycení je konstantní i amplituda magnetizačního proudu. Takže při uvažování konstantního zatěžovacího momentu bude motor v rozsahu od nulového do jmenovitého výkonu odebírat z měniče konstantní celkový proud. V režimu konstantního výkonu (od jmenovitého bodu dál) je situace odlišná: Amplituda napájecího napětí už dál růst nemůže, ale frekvence ano. Motor se tedy začíná odbuzovat a ztrácet moment. Otáčky rostou, moment úměrně klesá a mechanický výkon je tudíž konstantní. Protože je konstantní velikost napájecího napětí i výkonu, musí být opět konstantní i velikost činného proudu. Amplituda magnetizačního proudu při odbuzování klesá, tudíž s rostoucí frekvencí klesá v tomto režimu amplituda celkového proudu odebíraného z měniče. Pokud budu chtít motor používat i v tomto režimu, musím opět zvolit dostatečnou momentovou rezervu s ohledem na zatěžovací moment (resp. závislost zatěžovacího momentu na otáčkách) a pokles momentu při odbuzování, jinak začne motoru růst skluz a začne být přetěžován.