Tesla Brno 101 špatně nahrává jeden kanál.
Moderátor: Moderátoři
Dovolím si vznést dotaz.
Dostala se ke mně B101. Byla dosti ve vlhku. Nechal jsem ji řadně vyschnout, vyčistil jsem lihem páskovou dráhu, namazal mechaniku a vložil pásek. Z vestavěného reproduktoru hrála solidně. O několik dní později jsem zkoušel něco nahrát. Výsledek nic moc, chrčelo to, jak zvlněná ohraná páska. Zkusil jsem přetočit kousek jinam a přehrát. Indikátory ukazovaly, ale ticho. Šel už jen pravý kanál. Multivibrátorem jsem zjistil, že nezesiluje MBA 810 v levém kanálu. Začal jsem kontrolovat napětí. Místo 15V 10, v obou kanálech, na vývodu 6 vpravo 1V, vlevo drobné milivolty. Koukám do schematu a najednou cítím smrad a z magiče se čadí. Hořel r 417 v pravém, do té doby funkčním kanále. Kde hledat chybu?
Dostala se ke mně B101. Byla dosti ve vlhku. Nechal jsem ji řadně vyschnout, vyčistil jsem lihem páskovou dráhu, namazal mechaniku a vložil pásek. Z vestavěného reproduktoru hrála solidně. O několik dní později jsem zkoušel něco nahrát. Výsledek nic moc, chrčelo to, jak zvlněná ohraná páska. Zkusil jsem přetočit kousek jinam a přehrát. Indikátory ukazovaly, ale ticho. Šel už jen pravý kanál. Multivibrátorem jsem zjistil, že nezesiluje MBA 810 v levém kanálu. Začal jsem kontrolovat napětí. Místo 15V 10, v obou kanálech, na vývodu 6 vpravo 1V, vlevo drobné milivolty. Koukám do schematu a najednou cítím smrad a z magiče se čadí. Hořel r 417 v pravém, do té doby funkčním kanále. Kde hledat chybu?
To sice ano, supermity mohou prohořet, ale ne vlhkem. Jsou impregnované docela dobře.
Pokud prohoří skoro do zkratu /už jsem tady o tomto jejich chování psal/, tak je to vinou nehomogenity materiálu, spojené s napěťovým namáháním nadoraz, nebo přetěžováním.
Tesla běžně dávala supermity Nn, tedy na 12,5V=, paralelně k usm. diodám i na napěťové úrovně vyšší, než dovolené. Katalog sice připouští použití tohoto typu na ss napětí až 16V, ale neměli to podchyceno v čase. V novějších katalozích Hradce už to totiž dovoleno nebylo.
Pokud prohoří skoro do zkratu /už jsem tady o tomto jejich chování psal/, tak je to vinou nehomogenity materiálu, spojené s napěťovým namáháním nadoraz, nebo přetěžováním.
Tesla běžně dávala supermity Nn, tedy na 12,5V=, paralelně k usm. diodám i na napěťové úrovně vyšší, než dovolené. Katalog sice připouští použití tohoto typu na ss napětí až 16V, ale neměli to podchyceno v čase. V novějších katalozích Hradce už to totiž dovoleno nebylo.
Dobrý den, provokovat odborníky bych si nedovolil, zejména uživatele sinclair, který mi již mnohou radou pomohl. MBA810 mám v ruce poprvé a vůbec by mne nenapadlo, že by mohly být vadné. Ovšem ve vlhku to bylo pořádném. Z NC 440 tam zůstalo jen flekaté chassis, z azs179 jen plošné spoje, v tom hitachi na desce tuneru okolo stínícího plechu vrstva rzi, odpory nebyly pod tím ani vidět. Tenhle magič byl naštěstí trochu jinde, takže jen silně plesnivý a zoxydovaný.
Tak stabilizátor asi moc nestabilizuje, napětí naprázdno přes 17V. A to v ten moment v síti 224V, normálně přes 235V, nevím, co se dělo. Vzhledem k tomu, že stabilizovanému zdroji moc nerozumím, poprosím o nasměrování.
A off topic. Hitachi po částečné debordelizaci a zjištění, že kromě nefunkčních kontrolek a indikátorů chrčí pravý kanál a hřeje se tranzistor Q709 v pravém kanálu, půjde do depozitáře do té doby, než se zase něco přiučím.
Za rady ohledně toho zdroje předem děkuji. A znovu prosba: neberte to prosím jako provokaci. Moc to zapojení stabilizátoru nechápu.
A off topic. Hitachi po částečné debordelizaci a zjištění, že kromě nefunkčních kontrolek a indikátorů chrčí pravý kanál a hřeje se tranzistor Q709 v pravém kanálu, půjde do depozitáře do té doby, než se zase něco přiučím.
Za rady ohledně toho zdroje předem děkuji. A znovu prosba: neberte to prosím jako provokaci. Moc to zapojení stabilizátoru nechápu.
Ten stabilizátor je zapojenej úplně školně, takhle bych ho nakreslil už ve svých 12 letech...Co na tom nechápeš? T3 je zesilovač odchylky, v emitoru má referenční zenerku, napájenou přes R24. Do báze T3 se posílá požadovaná odchylka. Z kolektoru T3 už to jde na T1 - to je proudový budič toho KUčka a KUčko funguje jako sériový regulátor.
Nepochybně je uhnilá, probitá či jinak poškozená KC148 jako T1, nebo je uhnilý běžec trimru. Pokud se zjistí T1 jako vadný, při opravě tam raději dej KF508, nebo lépe KC635.
Pokud to bylo dlouho ve vlhku, je nepochybně shnilý ten trimr, resp. má zkorodovaný nýtovaný vývody i běžec, šel bych po něm jako po prvním.
Na výstupu stáblu /emitor KU/ má být 15,5 - 16,5V a nesmí se hnout ani o fous. Změř i napětí na Zenerce. Bývaly tam někdy i desetivoltové a dostavit na 16V to jde i tak.
Všecky MBA810 snášejí i trvale 18V, ale starší typy bez písmene D v suffixu zničí už napětí 19,5-20V.
To KUčko bude nejspíš v pořádku - kdyby bylo probité C-E, tak jsou v tu ránu v řiti i oba IO, napětí na emitoru KU by vyletělo až ke 25V.
Nepochybně je uhnilá, probitá či jinak poškozená KC148 jako T1, nebo je uhnilý běžec trimru. Pokud se zjistí T1 jako vadný, při opravě tam raději dej KF508, nebo lépe KC635.
Pokud to bylo dlouho ve vlhku, je nepochybně shnilý ten trimr, resp. má zkorodovaný nýtovaný vývody i běžec, šel bych po něm jako po prvním.
Na výstupu stáblu /emitor KU/ má být 15,5 - 16,5V a nesmí se hnout ani o fous. Změř i napětí na Zenerce. Bývaly tam někdy i desetivoltové a dostavit na 16V to jde i tak.
Všecky MBA810 snášejí i trvale 18V, ale starší typy bez písmene D v suffixu zničí už napětí 19,5-20V.
To KUčko bude nejspíš v pořádku - kdyby bylo probité C-E, tak jsou v tu ránu v řiti i oba IO, napětí na emitoru KU by vyletělo až ke 25V.