Přestavba reprosoustav
Moderátor: Moderátoři
Tak jsem se byl kouknout. Prohrabal jsem půl skříně a našel jsem jen dva kousky = 1 pár jáder E-E s plochou sloupku 25x25mm. Na dvě bedny to tím pádem nebude ... Přitom jsem si betonově jistej, že jsem těch éček kupoval v bazaru celou krabici = 20 párů kompletních jader - psal se sice rok tak nějak 1987 nebo 1988, jenže jsem z nich mezitím bral jen dvě jádra na měniče a dvě na podobný "tlustoproudový" tlumivky - tak by mě teda zajímalo, kam se poděly ty zbejvající ...
Sendy - musí se jim nastavit pořádná vzduchová mezera, aby se nepřesycovaly - mně se osvědčila mezi styčný plochy vkládaná 1mm silná modelářská překližka ...
Sendy - musí se jim nastavit pořádná vzduchová mezera, aby se nepřesycovaly - mně se osvědčila mezi styčný plochy vkládaná 1mm silná modelářská překližka ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
- TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
U basáku, kde se dělí relativně nízko to není potřeba nijak prožívat. Feritu bych se ale opravdu vyhnul, protože zanáší zkreslení - snadno se přesytí. Pokud by někdo dělal výhybku pro výkony dejme tomu do 5W a nějakou nenáročnou aplikaci, tak dejme tomu...tady taky doporučuji tlumivky na trafoplechách. Velmi dobrou tu doporučil třeba Rudo7117. Já sám jí v projektech používám velmi často.
Co se týče toho "rezistoru"...jak už napsal Sendy, mnoho simulátorů to do schématu posílá jako RL člen...ve skutečnosti ten rezistor je stejnosměrný odpor cívky. Jen v případě, že vyjde třeba cívka 1mH/10 ohm se to dělá tak, že se koupí nějaká cívka 1mH a její odpor se dorovná sériovým rezistorem příslušného odporu.
Co se týče toho "rezistoru"...jak už napsal Sendy, mnoho simulátorů to do schématu posílá jako RL člen...ve skutečnosti ten rezistor je stejnosměrný odpor cívky. Jen v případě, že vyjde třeba cívka 1mH/10 ohm se to dělá tak, že se koupí nějaká cívka 1mH a její odpor se dorovná sériovým rezistorem příslušného odporu.
Tahle je dobrá (od Rudo). Kolik může mít ten sloupek? 3x3cm? https://www.bsacoustic.cz/civky/l-4.6mh/
Pod fotkou v tom odkazu je POPIS. A cituju:
Když jsem se pokusil spočítat viditelný závity, napočítal jsem něco kolem 40. Podle toho je ten trámeček tak maximálně s průřezem 1x1 cm.4,6mH cívka s I jádrem. Průměr drátu 1mm.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
A proč by musel být magnetický obvod nutně uzavřený? Takhle se jádro (tak snadno) nepřesytí.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Přesně tak, Honzo - uzavřený jádro se snáz přesytí, i proto se do uzavřenejch tvarů vkládají vložky vymezující magnetickou mezeru a definující tím jednoznačně magnetizační "odpor" proti nasycení obvodu. Čím větší mezera, tím sice menší základní indukčnost, ale taky nesnadnější přesytitelnost. Tyčový jádro se pak v podstatě ani přesytit nedá ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
- TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
Ten trámeček z BS-ka má 13x13, takže dobrý oko Sendy. Pro tenhle účel je ta cívka ale naprosto dostačující. Já ji osazuju i do dražších projektů, než je TWR. Pro dělení do 1kHz a výkon 150W naprosto cajk.
Tyhle I-čkový jádra z trafoplechů jsou bez problémů použitelný jako sériový člen k basákům ve tří a více pásmech, taky jako paralelní cívka ve filtru střeďáku, nebo sériových RLC členů kompenzujících různý převýšení v oblasti pod 1kHz . Pro ostatní účely je už pak vhodnější používat cívky vzduchový.
Obdobná situace je s kondíkama. U basových větví ve tří a více pásmech lze bez problémů používat bipolární elektrolyty. Jejich horší vlastnosti pri vysokých frekvencích se zde v zásadě nijak neprojeví, projeví se však pozitivně na výsledné ceně výhybky. Akorát je tedy pak vhodný raz za 10-15 let do bedny znovu vlézt a bipoláry proměřit. U středotónových větví je vhodný už mít něco lepšího (zejména kondíky, co jsou v sérii s reproduktorem), postačí typ MKT. A konečně ve výškové sekci doporučuji používat kondíky typu MKP.
Co se týče přesnosti součástek...pro většinu pozicí zde vyhoví přesnost v toleranci +-5%. Pozor si je třeba dát především u kompenzačních RLC členů s vysokou jakostí. U těch doporučuji co největší přesnost - tak +-1%.
Tyhle I-čkový jádra z trafoplechů jsou bez problémů použitelný jako sériový člen k basákům ve tří a více pásmech, taky jako paralelní cívka ve filtru střeďáku, nebo sériových RLC členů kompenzujících různý převýšení v oblasti pod 1kHz . Pro ostatní účely je už pak vhodnější používat cívky vzduchový.
Obdobná situace je s kondíkama. U basových větví ve tří a více pásmech lze bez problémů používat bipolární elektrolyty. Jejich horší vlastnosti pri vysokých frekvencích se zde v zásadě nijak neprojeví, projeví se však pozitivně na výsledné ceně výhybky. Akorát je tedy pak vhodný raz za 10-15 let do bedny znovu vlézt a bipoláry proměřit. U středotónových větví je vhodný už mít něco lepšího (zejména kondíky, co jsou v sérii s reproduktorem), postačí typ MKT. A konečně ve výškové sekci doporučuji používat kondíky typu MKP.
Co se týče přesnosti součástek...pro většinu pozicí zde vyhoví přesnost v toleranci +-5%. Pozor si je třeba dát především u kompenzačních RLC členů s vysokou jakostí. U těch doporučuji co největší přesnost - tak +-1%.