Je to jak kdy. Nekdy jde hned, nekdy to trva. Tenhle prijimac ma tech chyb vic. Me se treba jednou za cas ve spodni polovine objevi zeleny pruh pri pridani hlasitosti. Musim vypnout a zas zapnout.Kde asi udelali soudruzi z Ciny chybu
TOPFIELD TF6000CR bliká display
Moderátor: Moderátoři
Tak můj Topfield si už dnes také vyžádal výměnu koďanů. 2,5 roku běžného domácího provozu, mimo provoz byl vypínán ze sítě. Elyty CAPXONN 
Zajímavé je, že teď i rychle přepíná kanály, což před tím nedělal a bylo to naprd už od nova, tak nevím, co si o tom mám myslet
Zajímavé je, že teď i rychle přepíná kanály, což před tím nedělal a bylo to naprd už od nova, tak nevím, co si o tom mám myslet
Věci,které fungují,se ZÁSADNĚ neopravují...
Není třeba posílat je to verze 86 a je na Antenexu a i jinde ke stažení. FW řeší problém s kartou ICE, ale ne problém přijímače.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Zdravím,
ad TOPFIELD TF6000CR:
Naprosto stejný problém po necelých 3 letech používání /začalo to dělat bordel těsně po záruce, pak se to na chvilku uklidnilo a za měsíc chcíplo definitivně/. Hláška "žádný signál", přijímač ani opakovaně z menu nenaladil žádný kanál, zapínání probíhalo na několik pokusů - v průběhu startu byl vidět pokles jasu zobrazovače a přijímač naběhl až na 3.-5. pokus. Ještě v průběhu funkce přijímače bylo ve zvuku slyšet ne přímo brum, ale ostré vrčení - jakoby rušení od neodrušených diod či cosi podobného.
Měření na výstupech zdroje 3,3V, 6,5V i 24V ukázalo napětí sice +/- správná, ale Fluke ukázal strašidelné zvlnění 65kHz hlavně zdroje 6,5V, takže závada jasná a ještě jasnější byla při pohledu na použité elektrolyty. Noname hnůj těžkého kalibru SAMXON, SAMYOUNG se záměrně limitovanou životností. Připomínám, že stabilizace výstupních napětí celého zdroje je odvozena z výstupu 3,3V.
Vzal jsem to zgruntu od hlavního primárního filtráku zdroje a osadil celý zdroj tím nejlepším, co zrovna doma bylo s cílem eliminovat další možnou závadu zdroje v budoucnu. Totéž doporučuji i Vám, kteří se s podobnou závadou setkáte. Jen bych si těm méně zkušeným dovolil připomenout, že opravujete spínaný síťový zdroj, je tedy třeba jisté pečlivosti při pájení - zatoulaná kulička cínu či vytažený, skoro neviditelný vlásek cínu k vedlejšímu spoji zpravidla znamená katastrofu.
Některé hodnoty kapacit i dovoleného napětí jsou oproti původním změněny v zájmu lepší filtrace a spolehlivosti.
Všechny nové elektrolyty jsou značky Nippon ChemiCon, mnou s úspěchem použitá typová řada je uvedena za údajem kapacity a dovoleného napětí. U elektrolytů spínaných zdrojů obecně platí pravidlo, že vzhledem k použitým vysokým pracovním kmitočtům nelze použít tzv. běžné elektrolyty na 85°C i 105°C, mají při těchto kmitočtech velké ztráty, ohřívají se jimi a brzy se zničí buď vyschnutím, nebo i výbuchem. Je tedy nutno použít tzv. nízkoimpedanční elektrolyty, v poslední době i firma Nippon ChemiCon vyrábí několik typových řad, speciálně určených pro spínané síťové zdroje /KY,KYZ,KZM a další/. Z běžně dostupných typů této firmy jsou pro toto použití vhodné kondenzátory řady LXZ, LXY, LXV, KY a i doprodejní KMF. Všechny tyto typy jsou nízkoimpedanční a některé i long-life a všechny určeny pro max. okolní teplotu 105°C.
Doporučil bych přidržet se vyjmenovaných typových řad, kapacity a provozního napětí. Všechny se tam spolehlivě vejdou, na desce je pro kondenzátory relativně dost místa - bylo zřejmě počítáno s vyššími kapacitami, příp. kvalitnějším provedením, které je logicky větší. Ale podle současného pravidla "osekej kde můžeš" to dopadlo tak, jak to dopadlo - že mnoho přijímačů přestalo fungovat ještě v záruční době, lze o tom na síti najít poměrně dost poznámek i od montážníků.
Číslování se vztahuje k typu zdroje ORTP-709, výroba 5/2009 Rev. 1.2.
Tak tedy : /v závorkách jsou mnou použité typy, vše se vešlo/
C5= 47uF/400V /KMF/, KXG
C8= 33uF/63V LXY, /LXV/, LXZ
C12= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C13= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C14=1000uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C15= 470uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C16=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C18=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C19= 1uF/63V MKT svitek RM5 WIMA MKS, Arc.R82, /Fara.C24/
Zcela preventivně jsem vyměnil i diody v jednocestných sekundárních usměrňovačích, zdálo se mi, že nadměrně hřejí, hlavně D9 a zdálo se mi to dobře. D10 výměna ze SB306 na SR560, D9 výměna ze vřelé UF5402 na SF56 a D8 výměna ze SB206 na SR360.
Po výměně diody jen vlažné, takže ta ultrafast UF5402 asi nebyla tak úplně ultrafast, spíš jen ultrafest.
Zbývalo vyřešit, co s příšernou teplotou chytrého spínače FSDM0365RL - dotykovým teploměrem jsem po 15 min chodu naměřil uprostřed horní plochy pouzdra 92°C a myslím si, že taková teplota dlouhodobě žádnému polovodiči nesvědčí. Vyřešil jsem to sice humpoláckým způsobem, ale funkčně a hlavně účinně - 80mm kousek hladkého měděného pásku 8x1,5mm ze zbytku rozvaděčové propojovací lišty, po odstřižení a zapilování odboček jsem jej ohnul do tvaru U se základnou 15mm a kapkou kyanoakrylátu Loctite 401, co má držet až do 120°C jsem jej nadrzo přilepil na horní plochu pouzdra. Drží to hodně pevně a hlavně chladí - opět po 15min chodu jsem naměřil ve středu U-čka už jen 68°C, to už ujde. Dovolil jsem si ještě změnit původní termistor v síťovém přívodu z 10-ohmového za 22-ohmový, pecka při zapnutí pak není tak velká.
Poslední věc, která mě na jinak dobrém přijímači pěkně sere je klidová spotřeba, páč zdroj zůstává trvale připojen k síti a ve stavu přijímače Standby odebírá celých 12W oproti 22W při přijímači zapnutém. Jistě by to nějak vyřešit šlo, ale už nebyl čas vymýšlet výměnu mikrospínače za síťový spínač a obvod, který po startu zdroje mžikově sepne původní přívody k tlačítku Standby. Pokud to někdo máte u tohoto přijímače vyřešeno /jsou jich v ČR údajně dovezeny snad statisíce/, podělte se - předem moc díky.
Snad tahle poněkud rozvláčná litanie někomu dalšímu pomůže zachránit jinak slušný přijímač před sběrným kontejnerem.
ad TOPFIELD TF6000CR:
Naprosto stejný problém po necelých 3 letech používání /začalo to dělat bordel těsně po záruce, pak se to na chvilku uklidnilo a za měsíc chcíplo definitivně/. Hláška "žádný signál", přijímač ani opakovaně z menu nenaladil žádný kanál, zapínání probíhalo na několik pokusů - v průběhu startu byl vidět pokles jasu zobrazovače a přijímač naběhl až na 3.-5. pokus. Ještě v průběhu funkce přijímače bylo ve zvuku slyšet ne přímo brum, ale ostré vrčení - jakoby rušení od neodrušených diod či cosi podobného.
Měření na výstupech zdroje 3,3V, 6,5V i 24V ukázalo napětí sice +/- správná, ale Fluke ukázal strašidelné zvlnění 65kHz hlavně zdroje 6,5V, takže závada jasná a ještě jasnější byla při pohledu na použité elektrolyty. Noname hnůj těžkého kalibru SAMXON, SAMYOUNG se záměrně limitovanou životností. Připomínám, že stabilizace výstupních napětí celého zdroje je odvozena z výstupu 3,3V.
Vzal jsem to zgruntu od hlavního primárního filtráku zdroje a osadil celý zdroj tím nejlepším, co zrovna doma bylo s cílem eliminovat další možnou závadu zdroje v budoucnu. Totéž doporučuji i Vám, kteří se s podobnou závadou setkáte. Jen bych si těm méně zkušeným dovolil připomenout, že opravujete spínaný síťový zdroj, je tedy třeba jisté pečlivosti při pájení - zatoulaná kulička cínu či vytažený, skoro neviditelný vlásek cínu k vedlejšímu spoji zpravidla znamená katastrofu.
Některé hodnoty kapacit i dovoleného napětí jsou oproti původním změněny v zájmu lepší filtrace a spolehlivosti.
Všechny nové elektrolyty jsou značky Nippon ChemiCon, mnou s úspěchem použitá typová řada je uvedena za údajem kapacity a dovoleného napětí. U elektrolytů spínaných zdrojů obecně platí pravidlo, že vzhledem k použitým vysokým pracovním kmitočtům nelze použít tzv. běžné elektrolyty na 85°C i 105°C, mají při těchto kmitočtech velké ztráty, ohřívají se jimi a brzy se zničí buď vyschnutím, nebo i výbuchem. Je tedy nutno použít tzv. nízkoimpedanční elektrolyty, v poslední době i firma Nippon ChemiCon vyrábí několik typových řad, speciálně určených pro spínané síťové zdroje /KY,KYZ,KZM a další/. Z běžně dostupných typů této firmy jsou pro toto použití vhodné kondenzátory řady LXZ, LXY, LXV, KY a i doprodejní KMF. Všechny tyto typy jsou nízkoimpedanční a některé i long-life a všechny určeny pro max. okolní teplotu 105°C.
Doporučil bych přidržet se vyjmenovaných typových řad, kapacity a provozního napětí. Všechny se tam spolehlivě vejdou, na desce je pro kondenzátory relativně dost místa - bylo zřejmě počítáno s vyššími kapacitami, příp. kvalitnějším provedením, které je logicky větší. Ale podle současného pravidla "osekej kde můžeš" to dopadlo tak, jak to dopadlo - že mnoho přijímačů přestalo fungovat ještě v záruční době, lze o tom na síti najít poměrně dost poznámek i od montážníků.
Číslování se vztahuje k typu zdroje ORTP-709, výroba 5/2009 Rev. 1.2.
Tak tedy : /v závorkách jsou mnou použité typy, vše se vešlo/
C5= 47uF/400V /KMF/, KXG
C8= 33uF/63V LXY, /LXV/, LXZ
C12= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C13= 470uF/35V LXZ, KZM, /KY/
C14=1000uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C15= 470uF/25-35V /LXZ/, KYA, KZM
C16=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C18=1000uF/10-16V LXZ, /LXY/, KYA, KZM
C19= 1uF/63V MKT svitek RM5 WIMA MKS, Arc.R82, /Fara.C24/
Zcela preventivně jsem vyměnil i diody v jednocestných sekundárních usměrňovačích, zdálo se mi, že nadměrně hřejí, hlavně D9 a zdálo se mi to dobře. D10 výměna ze SB306 na SR560, D9 výměna ze vřelé UF5402 na SF56 a D8 výměna ze SB206 na SR360.
Po výměně diody jen vlažné, takže ta ultrafast UF5402 asi nebyla tak úplně ultrafast, spíš jen ultrafest
.Zbývalo vyřešit, co s příšernou teplotou chytrého spínače FSDM0365RL - dotykovým teploměrem jsem po 15 min chodu naměřil uprostřed horní plochy pouzdra 92°C a myslím si, že taková teplota dlouhodobě žádnému polovodiči nesvědčí. Vyřešil jsem to sice humpoláckým způsobem, ale funkčně a hlavně účinně - 80mm kousek hladkého měděného pásku 8x1,5mm ze zbytku rozvaděčové propojovací lišty, po odstřižení a zapilování odboček jsem jej ohnul do tvaru U se základnou 15mm a kapkou kyanoakrylátu Loctite 401, co má držet až do 120°C jsem jej nadrzo přilepil na horní plochu pouzdra. Drží to hodně pevně a hlavně chladí - opět po 15min chodu jsem naměřil ve středu U-čka už jen 68°C, to už ujde. Dovolil jsem si ještě změnit původní termistor v síťovém přívodu z 10-ohmového za 22-ohmový, pecka při zapnutí pak není tak velká.
Poslední věc, která mě na jinak dobrém přijímači pěkně sere je klidová spotřeba, páč zdroj zůstává trvale připojen k síti a ve stavu přijímače Standby odebírá celých 12W oproti 22W při přijímači zapnutém. Jistě by to nějak vyřešit šlo, ale už nebyl čas vymýšlet výměnu mikrospínače za síťový spínač a obvod, který po startu zdroje mžikově sepne původní přívody k tlačítku Standby. Pokud to někdo máte u tohoto přijímače vyřešeno /jsou jich v ČR údajně dovezeny snad statisíce/, podělte se - předem moc díky.
Snad tahle poněkud rozvláčná litanie někomu dalšímu pomůže zachránit jinak slušný přijímač před sběrným kontejnerem.
Pro lepení chaldičů na DPS a IC používám pastu z číny, případně DOW corning - ale to je jiná rána