Kyslíkovodíková svářečka

Zpráva

#31 Příspěvek od **EKKAR** » 02 pro 2012, 20:16

Pohledej teorii - "paralelní spojení napájecích zdrojů" - až to přelouskáš, budeš vědět proč je Tvoje úvaha mimo realizovatelnost...

Celeron · #32 Příspěvek od **Celeron** » 02 pro 2012, 22:12

EKKAR píše: Pro zajímavost - právě tímhle způsobem (nechlazeným rozkladem koncentrovanýho H2O2 katalyzátorem = roztokem K2MnO4) se vyrábí pracovní médium pro turbíny, pohánějící čerpadla paliva (kerosin) i okysličovadla (kapalný kyslík = LOx) v prvním i druhým stupni sovětský/ruský rakety R7/Vostok/Veněra/Voschod/Molnija/Sojuz/Progress a bůhví jak ještě se různý její verze jmenují...

To kdyby vedel starej Werner von Braun, jak jeho technologie stale jeste vozi do vesmiru... Tohle vymyslel do svy rachejtle A4 pred cca 80 lety.

Pritom uz 50 let jsou znamy mnohem ucinnejsi systemy pohonu turbin v raketovych motorech.
Jirka

#33 Příspěvek od **EKKAR** » 02 pro 2012, 22:25

Ano, je to asi ta nejstarší technika, co se s ní aktuálně lítá do vesmíru - což nic nemění na tom, že je natolik spolehlivá, aby se nedala používat i v dnešní době, kdy pohon turbočerpadel vysokotlakým plynovým generátorem spalujícím nedokonale základní složky obou pohonných hmot umožňuje vyšší specifický impuls raketovýho motoru a daný kombinace složek PHM. Rusáci prostě používají to, co Koroljov tak dobře okopíroval od von Brauna - protože to, co vymysleli u Gluška (a třeba u Kuzněcova) na základě informací získaných rozvědkou takovou spolehlivost jednoduše nemá... On Koroljov taky nebyl jen slepě kopírující blbec, dokázal z uvedený kombinace pohonných hmot a způsobu získávání média pro dodávku PHM do komory vydupat skoro maximum který vůbec teoreticky dosáhnout jde... Ale pravda je, že od doby R7 = od 2. poloviny 50.let se na konstrukci jejích pohonných jednotek změnilo jen málo...

stasek · #34 Příspěvek od **stasek** » 02 pro 2012, 23:22

EKKAR píše:Pohledej teorii - "paralelní spojení napájecích zdrojů" - až to přelouskáš, budeš vědět proč je Tvoje úvaha mimo realizovatelnost...

No, tak jsem pohledal a našel jsem v podstatě 2 články a v obou bylo konstatováno, že napětí se nezvýší, ale výkon ano. Tedy předpokládám, že při stejném napětí bude možnost odebírat větší proud.

#35 Příspěvek od **EKKAR** » 02 pro 2012, 23:29

Ale jen v ideálním případě naprostý shodnosti těch zdrojů - pokud se budou vlastnosti těch zdrojů i jen minimálně lišit, bude se jejich zatížení dělit - a ten míň výkonnej bude víc zatíženej...

#36 Příspěvek od **Bernard** » 02 pro 2012, 23:53

EKKAR píše:.... ten míň výkonnej bude víc zatíženej...

anebo naopak.

stasek · #37 Příspěvek od **stasek** » 03 pro 2012, 10:50

Díky moc pánové za vysvětlení, tak tudy cesta nevede.

Musím tedy sehnat větší trafo, nebo plechy pro něj a namotat je.

Celeron · #38 Příspěvek od **Celeron** » 04 pro 2012, 00:22

Zkus sehnat trojfazovy trafo, ty jsou na vetsi vykony beznejsi nez jednofazy. Kdyz das do usmerneni 6 diod, tak ti to na rozdil od jednocestnyho usmerneni co pouzivas ted, bude delat "temer" stejnosmernou slozku jen s velice malym zvlnenim a ani nebudou potreba zadny filtracni kondiky. Tyhle trafa byly drive v salovy vypocetni technice dost bezny ale dnes uz to v kovosrotu nesezenes.
Jirka

stasek · #39 Příspěvek od **stasek** » 08 pro 2012, 13:19

Tak trafo kolem 2 kVA je na cestě, ještě bych se rád optal, jestli můžu použít na můstkový usměrňovač tranzistory IXTN79N20. Zapojím je samozřejmě jako diody. Měly by být na 79A. Tak jestli se nemýlím, při dobrém chlazení by mohl můstek dávat dvojnásobek a 100A by neměl být problém.

#40 Příspěvek od **EKKAR** » 08 pro 2012, 19:28

Uvědom si laskavě rozdíl mezi maximálním povoleným proudem kolektoru a maximálním povoleným proudem báze - už jen ze soucitu k těm trandům bych radši sháněl normální svářečkový diody...

workhard · #41 Příspěvek od **workhard** » 08 pro 2012, 20:54

Měl bych tu pár kousků z ČKD, je-li zájem