Manažerská ANTI-ČEŠTINA II.
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Manažerská ANTI-ČEŠTINA II.
První moje vlákno skončilo kdesi v propadlišti dějin. Dlouho jsem uvažoval, jestli založit druhé, ale dneska padla laťka.
Mluvčí T-Mobile: "Musíme rozdatovat zákazníky"
Kdo neví, co to znamená, tak je to myšlenka, abyste nepoužívali WIFI, ale jejich mobilní data.
Takže mě neshodí ze židle už ani výraz zprocesovat, protože rozdatování výrazně vyhrálo.
Budu si tady průběžně stěžovat na další prasečiny, a vy máte samozřejmě právo mně to rozmluvit.
Mluvčí T-Mobile: "Musíme rozdatovat zákazníky"
Kdo neví, co to znamená, tak je to myšlenka, abyste nepoužívali WIFI, ale jejich mobilní data.
Takže mě neshodí ze židle už ani výraz zprocesovat, protože rozdatování výrazně vyhrálo.
Budu si tady průběžně stěžovat na další prasečiny, a vy máte samozřejmě právo mně to rozmluvit.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Nič nezmizlo, pôvodné vlákno http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... &start=120
Tady na webu se to zase někdy přehání se substantivy. Jak kdysi pravila má nebožka babča (čeština/dějepis): "Náš rodný jazyk (a jeho bohatost) stojí na slovesech".
Takže typický zdejší nešvar zní: "Za mě spokojenost".
V té týmobajlštině jsou sice slovesa zastoupena v hojném počtu, ale kostrbatost toho vyjadřování mi připomíná umělé rozšiřování jazyka ála ingliš. A přitom výrazových prostředků máme v jazyce tolik, že by při pobytu v našich zemích William S. jenom zíral.
Deb ilní zkracování vět (vychází z konverzací mobiláty a píčítači) a vymýšlení sloves na všechno, co se dá opsat jinak, je příznak degenerace "moderní" společnosti v "moderní" době.
Nemusíme lézti Západu do análních partií úplně ve všem. Pořád tu ještě do jisté míry vládne zdravý rozum a jakástakás kulturnost.
Takže typický zdejší nešvar zní: "Za mě spokojenost".
V té týmobajlštině jsou sice slovesa zastoupena v hojném počtu, ale kostrbatost toho vyjadřování mi připomíná umělé rozšiřování jazyka ála ingliš. A přitom výrazových prostředků máme v jazyce tolik, že by při pobytu v našich zemích William S. jenom zíral.
Deb ilní zkracování vět (vychází z konverzací mobiláty a píčítači) a vymýšlení sloves na všechno, co se dá opsat jinak, je příznak degenerace "moderní" společnosti v "moderní" době.
Nemusíme lézti Západu do análních partií úplně ve všem. Pořád tu ještě do jisté míry vládne zdravý rozum a jakástakás kulturnost.
Naopak to zachvacuje i starší ročníky. Tahle prvobytněpospolná mluva zřejmě vzniká překladem pidžin původně od neg...afroameričanů nebo nevím jakých pitheků.judeware píše: Pořád tu ještě do jisté míry vládne zdravý rozum a jakástakás kulturnost.
I od kdysi gramotnýho šedesátníka jsem slyšel "dáme film" "dáme kafe" což neznamená "věnujeme" ale naopak to mělo být cosi jako "pustíme si film" nebo "což takhle zajít na kávu".
S tím ovšem přišel Nebureš.pajosek2 píše: Mne v poslední době v médiích vadí výraz motýle.
https://media.novinky.cz/423/754237-top ... 1560760210
když zjistil, že začíná zdařile konkurovat Jakešovi, pokusil ze z toho udělat dodatečně záměr.
Když je tu řeč o "dát" - lidé tím začali nahrazovat slovo "zvládnout". Začalo to u mladých, ale teď už tak mluví i dospělí, takže běžně od nich člověk slyší - já to nedávám, dals ten pohovor, ... Já v prvním okamžiku absolutně nerozumím, o čem dotyčný "mluví".
Bože, kam ta společnost spěje? To je primitivizace jazyka - slova se významově rozplizávají, až nakonec pro všechno bude existovat jedno jediné slovo. Takže vlastně takový návrat do počátků lidské mluvy, kdy existovalo pár zvířecích zvuků pro všechny životní situace
Bože, kam ta společnost spěje? To je primitivizace jazyka - slova se významově rozplizávají, až nakonec pro všechno bude existovat jedno jediné slovo. Takže vlastně takový návrat do počátků lidské mluvy, kdy existovalo pár zvířecích zvuků pro všechny životní situace
Něco jiného je přirozený vývoj jazyka (třeba to "dáme" znám už taky moc dlouho, v dnešní době jsou lidé ovlivněni třeba i službou "Dáme jídlo"), tyhle změny zde probíhaly odjakživa (kdo z nás bude stoprocentně rozumět psanému textu, starému 150 let?), ale prznění jazyka zbytečnými anglicismy je spíš známka slabšího vývoje dotyčné osoby.
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
S tou anglofilií to není nic nového, historie se opakuje.
Za habsburka zase byla "cool" němčina. Došlo to tak daleko, že v tzv. vyšší kruzích se jinak než německy ani nemluvilo. Však dodnes je čeština němčinou značně poznamenaná. Byla to prostě taková móda, snaha být "světovější", přiřadit se k elitě, k společnosti, odkud k nám proudí pokrok.
Ještě hlouběji, ve středověku, to byla latina, co bylo "cool". Kdo používal latinismy, měl obdiv. Opět to byla móda, která zašla tak daleko, že si např. lidé polatinšťovali svoje národní jména i příjmení. Prostě stejná ješitnost jako dnes.
Člověk se v tomhle vůbec nezměnil, podobně je tomu i dnes - úzká propojenost ekonomická i společenská s anglofonním prostředím, odkud přicházejí technické novinky i peníze, vyvolává u lidí s nižším sebevědomím obdiv k anglosaské kultuře i jazyku, a tak aspoň to, že mohou používat anglická slovíčka, jim kompenzuje pocit méněcennosti.
Za habsburka zase byla "cool" němčina. Došlo to tak daleko, že v tzv. vyšší kruzích se jinak než německy ani nemluvilo. Však dodnes je čeština němčinou značně poznamenaná. Byla to prostě taková móda, snaha být "světovější", přiřadit se k elitě, k společnosti, odkud k nám proudí pokrok.
Ještě hlouběji, ve středověku, to byla latina, co bylo "cool". Kdo používal latinismy, měl obdiv. Opět to byla móda, která zašla tak daleko, že si např. lidé polatinšťovali svoje národní jména i příjmení. Prostě stejná ješitnost jako dnes.
Člověk se v tomhle vůbec nezměnil, podobně je tomu i dnes - úzká propojenost ekonomická i společenská s anglofonním prostředím, odkud přicházejí technické novinky i peníze, vyvolává u lidí s nižším sebevědomím obdiv k anglosaské kultuře i jazyku, a tak aspoň to, že mohou používat anglická slovíčka, jim kompenzuje pocit méněcennosti.
Ještě lepší je výraz jít do něčeho ve smyslu vybrat si, zvolit, zakoupit, pro něco se rozhodnout. Takže zásobovač firmy zaperlí "jdeme do odpadních rour z novoduru". Myslím že tenhle primitivismus 100% přišel z negerské anglosasštiny.Balt76 píše:Fakt je, že u dospělejch tohle dětinský chování prostě nesnesu.
To se úplně stejně týká i středověké a renesanční češtiny. Tehdejší kronikářská a právnická čeština byla velice složitá, s ohromně členitou větnou stavbou a je docela nesnadné takový text pochopit na první čtení.Ještě hlouběji, ve středověku, to byla latina, co bylo "cool". Kdo používal latinismy, měl obdiv.
Každý proces má svůj vývoj, kdy dosáhne vrcholu a pak nevyhnutelně cestu dolů, tak proč ne i jazyk. Elitářská košatost a složitost měla svoje opodstatnění v časech kdy to jazykové elitářství tvořilo bariéru vůči kdejakým řepanům. Nejspíš ji záměrně pěstovali ve vzdělaneckých, církevních a vládnoucích kruzích, písaří a notáři panovníků si tím pojišťovali svoji nepostradatelnost.
Pak holt přišel opačný trend, když se vladař snaží o maximálně jednoduchý jazyk, aby si ve zvrhlých formách tzv. demokracie zajistil přízeň a srozumitelnost u "širokých vrstev". Tonda Zápotocký, Jakeš, Bureš. "Dyť von mluví jako my, je jeden z nás".